0 Items
WOOCS 2.1.8
Vyberte stránku

Významy některých symbolů – Heraldika Ryb!

„Lidé se orientují pomocí znamení. Existují přirozená znamení, jako je svítání
nebo příchod jara, pohyby hvězd, jimž se připisuje tajuplný vliv na lidské záležitosti.“
(Loewenstein
2009
str. 501)
Již odpradávna byla znamení, ať již přirozená či stvořená k
jistému účelu, symbolem jednoty a určitých jistot, hodnot. Často ukrývala vyšší principy a významy,
nabízela řadu výkladů a tím přispívala k
zamyšlení a pravému poznání. Zároveň svým nádechem mystičnosti pomáhala udržovat odstup a akceptaci tabu
.
„Symboly mohou vyjadřovat svůj význam na mnoha úrovních.Jednotlivé symboly bývají spojeny s
jedním nebo více druhy poznání či zkušenosti (např. z
erbu s šikmým červeným pruhem pochopí pouze člověk znalý evropské feudální heraldiky,
že dotyčný je nemanželského původu). Určité třídy symbolů však fungují na hlubší,
primárnější úrovni. Jsou součástí každodenní zkušenosti vyplývající z lidské
existence a tvoří základ našich předpokladů a symbolického chápání. Ačkoliv se
v zevrubném poselství, které sdělují, mohou odrážet některé kulturní rozdíly, stále
platí, že promlouvají k nám všem.“ (Kenner 2006 –str. 9)
Výraz symbol pochází z
řeckého
symbolon –  které se dá přeložit jako poznávací znamení, obraz nebo značka, která má svůj skrytý význam…
Ryba jako symbol
„Symbol, v původním užití bylo významem slova sýmbolon – poznávací znamení. Když se na delší dobu nebo navždy loučili dva přátelé, rozlomili minci,hliněnou tabulku nebo prsten. Pokud se někdo ze spřátelené rodiny po letech vrátil,
mohly spojené části (symbállein = hodit na jednu hromadu, sloučit) potvrdit, že nositel jednoho z
úlomků má skutečně nárok na pohostinství. Symbol je tedy něco spojeného (složeného), v čem se manifestuje jinak nezachytitelná významová náplň.
Původní
symbol z něčeho (z obou složených částí) se v jazykovém úzu proměňuje v symbol něčeho – symbol zastupuje duchovní realitu , která je ze symbolu patrná.
Symbol je viditelným znakem neviditelné skutečnosti
.“ (Lurker 2005 – str. 503)
Ryba:
Souvisí s vodou jako symbol plodnosti. Současně má také ryba vztah ke křtu
a je symbolem duchovní potravy.
Často bývají zobrazovány tři propletené ryby (např.:cechovní znak rybářů) , občas se společnou hlavou. „Ryba může být božská, nebo démonická, odkazovat k životu, nebo ke smrti. Již staří Egypťané řadili rybu jednak k tyfonickým mocnostem (Suteh), jednak k Usirovi a Hathor. Mytické ryby se mohou přeměnit v mořské obludy (např.: leviatana). V pohádce:
O rybáři a jeho ženě, se objevuje démonická bytost v podobě platýse. Spolknutí Jonáše rybou naznačuje
sestoupení do podsvětí (Jon 2). V antice byly ryby přinášeny jako oběť bohům podsvětí a jako dar zemřelému. U Picinella (Mundus Symbolicus , 1681) jsou ryby kvůli své žravosti vylíčeny jako obraz zatracených, u Římanů a ještě dnes v severní Africe vládne představa, že ryby přinášejí štěstí – jejich znamení chrání před zlým pohledem. Protože ryby byly ve starověku pokládány za jednopohlavní, staly se součástí symboliky Panny Marie a jejího syna, Spasitele
. Podle starobabylonské pověsti přiváděl bůh moudrosti Oannes v podobě ryby lidi k vědám. Ryba se stala symbolem spásy, na malbách v katakombách eucharistickým symbolem. Podle Augustina (O boží obci) je Kristus ryba, protože
se čile pohybuje v propasti smrtelnosti jako v hlubokých vodách – v návaznosti na evangelia byl symbol ryby
vztažen i na křesťany pokřtěné vodou života. V analytické psychologii Carla G. Junga se ryba stává symbolem vlastního Já (Aion 9/11).“(Lurker 2005 – str. 439)
V Číně je slovo ryba souzvučné s výrazem nadbytek, proto je ryba symbolem hojnosti. „Čínské slovo pro rybu – jü zní
stejně jako slovo pro nadbytek.
jü – proto se stává symbolem bohatství, ve starší čínské literatuře svědčí výskyt ryb o
bohaté úrodě
lidé takřka doufají, že ryba snědená
na Nový rok přinese blahobyt a
nadbytek
(také čínský výraz označující kapra
li
je stejný jako označení pro prospěch – li, díky tomu se tato ryba stala symbolikou obchodního úspěchu,
zdárného složení zkoušky a štěstí)
. V Indii je ryba nestvůra jménem Maka
ra
symbolem boha milostné touhy Kámy, první člověk Manu byl také zachráněn před
velkou potopou díky tomu, že jej bůh Višnu proměnil v rybu.“( Lurker 2005 – str 208,439)
Ryba
(zlatá ryba)
je taktéž jedním z osmi buddhistických symbolů
.
Ryba
a jednotlivá slovní spojení odvozená jsou též častým předmětem
symbolických výkladů ve snářích:
Ryba – v nádrži, rybníku, přehradě či jezeře:
naděje a možnost vzestupu
– nemocná, zraněná:
nevědomí upozorňuje snícího na nedostatečnou podporu v duchovních myšlenkách – uvíznuvší na mělčině:
snícímu hrozí nebezpečí ztráty duchovního obsahu,vlastní psýché, proto je dobré, pokud již ve stejném snu rybě z mělčin pomůže do bezpečných vod.
Rybí maso:
vymyká se sexualitě červeného masa i sexualitě s city v
podobě bílého masa, povyšuje symbol masa na duchovní potravu
pečená v popelu:
ze spálených vášní a žádostivosti, jichž se snící tímto
aktem postupně zbavuje, povstane významný křesťanský duchovní symbol
(ryba), který se stává přijatelným pro vědomí snícího (poživatelný); obraz je
důsledkem vzepětí vědomí k duchovní rovině a velkou nadějí pro
plnohodnotný život na citové a duchovní rovině
pepřenky
:
snící se v brzké době dozví zprvu nepříjemnou pravdu, jež ale
může při pochopení významně pomoci v dalším duchovním vývoji
jíst rybu:
ryba jako „vyvrcholení“ vody (citu) potvrzuje poctivý citový život a
slibuje brzké duchovní uchopení
rybí kost:
protože ryba patří mezi křesťanské duchovní symboly, pak
ohebnost rybí kosti znamená ovládnutí falické moci podvědomých impulsů
nad sebou samým – vytahovat kosti z ryby (vykosťovat rybu): odstraňování ovládnutých
falických symbolů z duchovního vědomí
– mrtvá:
oslabuje duchovní ambice snícího, větši
nou symbolizuje pád snícího na citovou či pudovou rovinu
usmrtit rybu:
je pozitivním symbolem jedině tehdy, pokud snící hodlá
maso ryby připravit k jídlu pro druhé či pro sebe; v případě nesmyslného
zabíjení či zabíjení pro zábavu se snící tragicky zbavuje duchovních obsahů mysli
být příčinou hromadného úhynu ryb:
smutný obraz symbolizuje třeba
jen chvilkové opuštění ideálů duchovní roviny prožívání a nutnost opětovně
budovat cestu k duchovním symbolům; někdy může takový sen z mysli vypustit ty malé duchovní symboly (postupné pravdy), aby se místo nich objevily velké ryby či dokonce velryby (konečné poznání)
krmit, starat se o ně:
protože je ryba křesťanským duchovním symbolem,
je krmení dobrou cestou k posílení duchovních ambicí snícího; sny o krmení ryb či starání se o ně jsou ve snech časté zejména před přechodem vědomí z citové na duchovní rovinu
rybí oči:
symbolizují neustálou pozornost (rybí oči nejsou nikdy zavřené) a
z ní plynoucí duchovní naději
losos:
kromě klasického významu ryby snícímu navíc ukazuje koloběh
poutě z rodiště do moře a zase zpět pro další zrození i pro smrt, což je
alegorickým znázorněním zrození člověka, jeho životní poutě do hlubin
nevědomí (moře), aby se pak s poznáním a proměněným vědomím
(dospělý) navrátil zpět pro budoucnost (potomci) a mystickou smrt (losos je
nositelem cesty k poznání například v keltské mytologii)
pokud je obraz ryby spojen s Vánocemi
(alegorie zrození stavu Krista) či s Velikonocemi
můžeme rybu jednoznačně považovat za duchovní
symbol
rybí jikry
:
symbolizují zárodek nového, hojivého procesu uvnitř psýché,
proto je pro snícího dobré, když mají jikry naději na budoucí život, v
opačném případě se jedná o symbol zastaveného procesu
rybí farma:
ve spojitosti s vodním prvkem působí v citové oblasti ve
prospěch postupu na duchovní rovinu (růst a množení ryb)
pracovat ve velkoskladu ryb či v
distribuci ryb:
snící bude mít možnost
sdělovat druhým prožité duchovní obsahy
a pomáhat jim na duchovní cestě – proměna jiných živočichů v rybu:
jeden z častých snových obrazů
ukazuje snícímu alegorický přechod ze symbolů citové roviny či ze
symbolů z rozhraní mezi citovou a duchovní rovinou v čistý symbol
duchovní roviny; jen zcela výjimečně se v rybu proměňují pudové symboly –
krásná ryba neobvyklého druhu:
zjevuje se ve snech tehdy, když snící
nalezl netradiční duchovní obsahy psýché díky vlastní jedinečné duchovní
cestě sající snícímu krev:
křesťanské
myšlenky pomáhají umenšovat moc ega
krmit rybu rybím masem:
prvotní a dílčí poznání duchovních skutečností
(rybí maso) se stává oporou pro růst dalšího poznání (krmící se ryby)
pomáhat rybám:
dokladuje budoucí možnost duchovní proměny snícího;
podobnost s mnoha pohádkami o rybách a rybářích není náhodná
pustit chycenou rybu zpět do vody, darovat jí život, zachránit ji před
leknutím:
výtečný počin snícího, neboť dává možnost znásobit duchovní
obsahy psýché
Rybář
alegoricky ukazuje princip, jímž se člověk může dostat k duchovním
obsahům mysli
žádat či prosit rybáře o pomoc:
tolik potřebná pokora snícímu umožní
nahlédnout do obsahů duchovní mysli
Rybaření
– vyjadřuje touhu po duchovní rovině prožívání
– lovit ryby ze člunu:
snaha o maximální úlovek z vod nevědomí s sebou
nese i značné riziko – chytit rybu holou rukou nebo se jí alespoň dotknout:
snící se tím nejjednodušším způsobem dotkl duchovní roviny prožívání během denního
vědomí, ať už to bylo v meditaci či v chvilkovém odosobnění, nebo se mu tak v brzké budoucnosti stane
Rybářský prut – symbolizuje možnost dostat se k duchovním obsahům mysli
Rybník – představuje vnitřní svět snícího a nepatřičný obsah vod v rybníce ukazuje
špatné a nemorální návyky; každý člověk má moc vyčistit svůj „rybník“ od závislostí, a tím podstatně zkvalitnit svůj život! – s rybami: naděje a možnost vzestupu
čištění rybníku:
vyjadřuje kladnou činnost při výměně náplně mysli
s čistou vodou:
jedna část mysli je uzdravena, ale ještě jich mnoho
zbývá, ještě mnoho nečistot bude nutné z dalších snových rybníků
odstranit -napouštět vodu do rybníku:
snící aktivně pracuje na nové, citové náplni mysli; obraz symbolizuje zrání citových obsahů mysli; v těchto snech je pro
vysvětlení velice důležitá kvalita, případně i barva vody-vypouštění:
symbolizuje uvolnění citových obsahů mysli do denního
vědomí, což může vyřešit některé problémy, ale na druhou stranu i
přinášet mnohé citové konflikty s okolím
5
vypuštěný:
obraz symbolizuje absenci citových (voda) i duchovních (ryby)
obsahů mysli, což je předzvěstí následného nelehkého a smutného období – s plovoucími mrtvolami či částmi lidský
ch těl: city vyplavují některou ze závislostí snícího (například mrtvý opilec představuje překonanou závislost
na alkoholu); vyřízené případy, které jsou definitivně odloženy, snící takto vymazává ze svého podvědomí – působení
rybníku či jeho obsahu na snícího či jeho snové personifikace může být spouštěcím impulsem proměny – nepřátelský
rybník, plný nebezpečných živočichů:strach z vnitřních obsahů vlastní psýché, obava z vlastních citů
krajina s množstvím jezer, rybníků či řek:
častý pobyt v těchto „vodních“
oblastech dává snícímu moc nad mnohými pudovými symboly a směřuje
jeho prožívání na citovou rovinu
jako překážka:
snící bude muset překonat citové problémy, jejichž sílu
určují rozměry či hloubka rybníka a možnosti jej překonat
být schopen dýchat pod vodou bez přístrojů:
snící je schopen trvale žít
na citové rovině prožívání
výlov rybníku:
pokud snící výlov zvládne a ryby nehynou, představuje
tento obraz významný mezník v
životě duchovního člověka
(Jaromír Medo:
Snář sebepoznání)
“Rybí oko
fisheye
je výraz používaný ve fotografii typ širokoúhlého objektivu,jehož čočka má záběr s
velmi širokým úhlem (je také hojně využíván v astronomii,pro CCTVkamery, v kinematografii apod.).
“Chytrá ryba“
chytrá ryba dokáže v potěšeních života rozeznat ty, v nichž je ukryt
háček, a těm se vyhýbá. Jedná se o moderní symbol, který byl převzat
od Swamiho Satyanandy. Přívěsky a další předměty se symbolem ryby jsou rozšířené a snadno
dostupné, jedná se totiž zároveň o znamení zvěrokruhu. Pro některé závislé může
být rozšířenost a mnohoznačnost tohoto symbolu výhodnou.
Voda:
Na paměť vhození
do vody, utopení patří
nejznámější vyobrazení
vody
sv. Floriánovi, většinou v podobě vytéka
jící ze škopku ve světcově ruce . Může být v
podobě vlnek (s mostem, bez mostu), modrou barvou, nebo ryby (socha ve Vinoři od
I.Platzera).
Ryba jako symbol vody je méně častá, je i symbolem mlčení, ale
především je to znamení, symbol Krista. Jako symbol vody je občas znázorněna
mušle ,zřídka nádoba s vytékající vodou. Stejně tak je vyjádření vody symbolem
kotvy méně obvyklé.
Řeka: „Proud řeky je proudem času. Divoce rozvířená řeka, domov rostlinstva
všeho druhu, hmyzu, ptáků
a především ryb. Řeky se zdají být neměnné, zároveň
neustále obnovované – každá kapka vody okamžitě mizí člověku před očima
a už ji nikdy nespatří. Řeky jsou neustále občerstvovaným tokem okamžiků, který nás míjí
ještě dřív, než si jej dokážeme představit . Jako celek jsou nejen obyvatelné a plné
života, nýbrž také příjemně lákavé
– plavba proti proudu je symbolem dobrodružství
a vstupování do tajemných oblastí, naproti tomu plavba po proudu představuje útěk
ze situace a únik za novým životem.“ (Kenner 2006 – str. 31)
Náboženství: Keltové
– Symbol tzv. Trojné bohyně. Často je i vyobrazen jako 3 spletené ryby. Po
příchodu křesťanství se z původně pohanského symbolu stal symbol svaté
trojice.Tímto symbolem Keltové označovali trojbožství, později byla triquet
ra převzata jako magický symbol síly a jednoty.
Judaismus –
Zákony kašrutu vždy byly jedním ze základů židovského národa. Tóra
uvádí množství výstrah před konzumací pokrmů (jednotlivých surovin), které nejsou
košer. „Ryba není považována za maso. Smí se tedy jíst s
mlékem a mléčnými pokrmy. Pokud jsou podávány během téhož jídla maso a ryba, měl by mezi nimi být
nějaký předěl – buď sníst kousek chleba nebo jiného jídla či se napít nápoje jiného
než voda, ryby a maso se nesmí požívat dohromady, protože to moudří Židé označili
za nezdravé. Všechny ryby, které mají odstranitelné šupiny a ploutve, jsou košer.
Nevyžadují zabití a solení. Pro jikry platí stejné pravidlo. Na rozdíl od krve zvířecí a
drůbeží není krev košer ryb zakázaná.“ (www.613.cz/zasady-kasrut)
Křesťanství
Užití Ichthys
jako hlavního symbolu prvotních křesťanů může být vnímáno jako kryptogram.
Ichthys
(ΙΧΘΥΣ
, řecky ryba) se dá číst jako slovo složené
z prvních písmen slovního spojení: Ježíš Kristus, Boží syn, Spasitel.
V originále
ησο
ς Χριστός, Θεο
Υ
ός, Σωτήρ, (I
ésús Christos Theú Huiós, Sótér).
Iota (i)
je první písmeno z Iésús, tj.
ησο
ς,
řecky
J
ežíš
“.
Chí (ch)
je první písmeno z Christós, tj.
Χριστός,
řecky
Kristus
” a také
“pomazaný”.
Théta (th)
je první písmeno z Theú, tj.
Θεο
, řecky “
Boží
genitiv od Θε
ó
ς,
Theós
“Bůh“.
Ypsilon
(u)
je první písmeno z H
uiós, tj.
Υ
ός,
řecky “
S
yn
“.
Sigma
(s)
je první písmeno z Sótér, tj.
Σωτήρ,
řecky “
Spasitel
“.
Ichthys byla nalezena už v římských katakombách z prvního století.
Když byli křesťané v 1.století n. l. pronásledováni Římany, používali rybu k označování
potkávacích míst a kobek nebo k rozlišení spojenců od nepřátel.
Když křesťan potkal na ulici cizince, nakreslil do hlíny jeden z oblouků
ryby. Pokud cizinec dokreslil druhý,
oba věřící věděli, že jsou v dobré společnosti.
„Symbol byl zřejmě odvozen z několika
různých zdrojů: jednoduchost (kříž byl poměrně brzy rozpoznáván jako symbol křesťanství), asociace s
rybou byla i Ježíšova role jako rybáře lidí (rybářský prsten je dnes jedním nejpřímočařejších symbolů papežské moci)
, byl zde také příběh zázračného nakrmení pěti tisíc lidí a v neposlední řadě připomínkou již dřívější existence
podobného symbolu
Pythagorova
vesica pisces,
o které byl filozof
přesvědčen, že v ní jsou zakódovány určité matematické a mystické principy.
(Kenner 2006
str. 109)
Dnešní samolepky na
zadní části aut, vizitky obchodníků
a odznaky na klopu či jako vnější ozdoba domu
se opírají o tuto tradici. Symbol se stále používá,
aby ukázal, že jeho nositel je praktikující křesťan
, i když s klesající popularitou náboženství je třeba brát tuto informaci s
určitou rezervou.
Buddhismus
– „Zlatá ryba symbolizuje osvobození od strasti a v širším významu
vysvobození z kola života (jelikož ryby mají naprostou volnost plavat kterýmkoliv
směrem, jsou v buddhistickém smýšlení považovány za symbol osobního štěstí).
Rychle se množí, a proto představují jak osobní plodnost, tak všeobecnou hojnost. V
páru ryby znázorňují stav manželské blaženosti a jejich zlatá barva zdůrazňuje
šťastnou a štědrou povahu.“ (Kenner 2006 – str. 130) Hinduismus
– Ryba byla prvním vtělením Boha Višnu.
Vánoce:
Pohanské tradice oslav zimního slunovratu, předchůdce Vánoc, uctívali
Keltové jako vítězství nového života nad smrtí, slunce nad zimou. Kromě
slavnostního zdobení, zvyku pálení vánočního polena nebo věštění (které nám
ostatně zůstalo dodnes) se uvádí znalost vánočního pečiva. Obřadní pečivo mělo
podobu placek – koleček a měsíčků, oslazených medem, údajně
se pil borovicový čaj a jako hlavní obřadní jídlo byla předkládána ryba. Ryby jsou ostatně uváděny
spolu s chlebem v evangeliích, Rybami sytil Ježíš zástupy a ryby figurovaly jako důležité
postní jídlo. Po rozkvětu rybníkářství v oblasti jižních Čech se ryba jako symbol
Ježíše na Štědrý večer vychutnávala nejčastěji připravená načerno, namodro nebo
smažená.
Rovněž narození Ježíše se datuje na rozhraní dvou věků – právě končil
věk Ryb a začínal věk Skopce. Kristus byl proto zobrazován jako ryba nebo beránek
(který je dnes považován za jeden ze symbolů symbol Velikonoc – ovšem i na Velký pátek
se kapr jí jako křesťanská postní krmě. Tento zvyk vychází z Nového zákona jako symbol Ježíše Krista, který hladovějící krmil chlebem a rybou.
Souhvězdí
:
Ryby je souhvězdí na nebeském rovníku. Je to jedno z nejstarších souhvězdí
. Bylo známé už v Mezopotámii (sám Spasitel se údajně narodil v konjunkci Jupitera se Saturnem v souhvězdí Ryby)
( Nejvhodnější doba pro pozorování je v září a říjnu.
Zvěrokruh (Zodiac):
Ryby jsou dvanácté, poslední znamení zvěrokruhu, spojené se souhvězdím Ryby. Slunce do tohoto znamení vstupuje okolo 20. února a opouští je v okamžiku jarní rovnodennosti. Jedná se o vodní znamení a tím snad také o jedno z nejproměnlivějších – charakteristická je neustálá touha po pohybu, snaha přizpůsobit se a neklid.
Heraldika:
S heraldikou se setkáváme takřka denně při nejrůznějších příležitostech – státní znaky (symboly) i městské znaky (městská heraldika) spolu s osobní a rodovou heraldikou zprostředkovávají příjemci řadu informací. V současné době můžeme pozorovat vzrůstající zájem o heraldiku takřka na celém světě.„Obzvláštního rozšíření se dostalo heraldice na Britských ostrovech, kde mají své vlastní znaky nejen samotné heroldie v Anglii (při svém vzniku silně ovlivněna heraldikou francouzskou) a ve Skotsku(ve Skotsku panuje mnohem striktnější systém a řád – skotský král heroldů není nikomu podřízen), ale jejich prostřednictvím i celá řada institucí – všechny podléhají přísné registraci a ochraně.Heraldika v Irsku se od anglické v podstatě  neliší , protože anglický vliv byl příliš silný a dlouhý (po vzniku
samostatné Irské republiky získala země i svého herolda)
.
Wales nikdy nebyl samostatným královstvím , je chápán jako knížectví, a proto nemá svého herolda ani vlastní rytířský řád. Nejstarší doložený panský erb v Čechách je na pečeti Vítka z Prčice z roku 1220. Do roku 1250 existuje v
Čechách a na Moravě jen velmi málo doložených erbů, poté se jejich počet rychle zvyšuje. Duben 2003

– Heraldika je nauka o znacích, totiž o učení o nich a jejich dějinách, a umění je tvořit. Proto je heraldika zároveň věda i umění, dobrý heraldik je zároveň učencem a malířem. Heraldická pravidla nejsou libovolně stanovena, nýbrž ustálena vývojem.tento vývoj je pak určen účelností, ohledem na funkci znaku. Znak je znamení – z této podstatné vlastnosti znaku je možno všechny zásady heraldické kresby vyvodit. Také při navrhování a posuzování městských znaků uvážíme jejich účel.

(Schwarzenberg 1992
str. 12,
, 32, 33, 138
„Heraldika pochází od slova herold , jež hlasatele, zvěstovatele, posla války nebo míru znamená.“
Sedláček 1996
str. 11)
„Zvyk malovat různá znamení na válečný štít je velmi starý. Objevil se již v Babylónii, Persii a Číně. Také u starých
Řeků se na jejich štítech setkáváme se lvy, koňmi, psy, kanci, ptáky či rybami.“ (Buben 2003–str. 11)
Obvyklé způsoby znázornění ryb na erbech
Česká republika
V českém heraldickém prostředí nabyla ryba nejčastěji podobu
nejfrekventovanější domácí ryby, chované především pro potřeby postních pokrmů –
kapra, ale vyskytují se i další ryby, např. štiky.“ (Buben 2003 –str368) Rodů, které mají, nebo měly („erb Svaška z Podolí, jenž na přilbici rybu na nějakém stonku napíchnutou měl “, Sedláček 1996 – str. 149) ve svém znaku rybu
jest na našem území známo poměrně značné množství.
Biřkov měl dokonce dva křížem přeložené okouny na helmě.
Slanečky nebo herynky tři přibrali si ku své plechovici na štít křížem dělený vladykové
Herynkové ze Sloupna a měli je samotné na štítě Hřivínové z
Újezda. Pstruh ohnutý
ve dví a ohbím nahoru obrácený s
hlavou v
pravé hořejší polovici a ocasem v dolejší levé
polovici byl erb svobodných pánů Hyzrlů z
Chodů, Bryesnerů z
Pirku, Winklerů z
Kynšperchu, Šnoblů z
Plikenšteina, vladyk z
Aichu a Rauschengrünerů. Úhoře
spatřujeme na štítě vladyk ze Samosol
, pískoře na štítě vladyk z
Nedrahovic a
z Pískořovic a karasa na
štítě Karasů ze Dvorce na Litoměřicku.
“ (Sedláček 1996 –str. 183 , 184)
„Pověst Dalimilova praví, že starý král Václav II. zajav přívržence odpořilého
syna svého Přemysla Otakara předložil jim na míse bezhlavé ryby, aby pád jejich
naznačil – připomeňme v této souvislosti erb v jiné heraldice neznámý, totiž bezhlavé
ryby buď koncentricky v prostředku štítu spojené a ocasy do tří rohů jeho vybíhající
jako je vidíme v erbu vladyk z Nihošovic a z Radkovic na Pracheňsku a jednu takovou rybu jako klenot vladyk z
Neprochoď a vladyk ze Střídky. Rybu okřídlenou měli vladykové z Hradce na štítě a pánové z Bergova – Ota st. a Ota ml. z Lobdeburka řeč.Bergova mají létající rybu na štítě, Ota Bergov z
Bíliny pak létající rybu na helmě. Na Moravě vladykové Bencové z Markvartovic (stříbrného kapra s křídlama na modrém štítě).
“ (Českomoravská heraldika I.
str. 184, 203)
„Okřídlená ryba
monstrum zobrazované jako ryba se dvěma křídly.“ (Encyklopedie
heraldiky
str. 288) „Rybu s jeleními rohy měli Ručtí z Ruče, kteří záhy z Polska na Moravu přišli
.“ (Českomoravská heraldika I.
str. 203) „Salmové mají ve stříbrném
poli dva červené lososy. Stejně tak cech rybářský charakterizují v
modrém štítu tři vzájemně propletené ryby – lososi.“ ( Zenger 1978 – str. 62,150) pánové z Ronova z Letovic
:
(kapr)Hýzrlové z Chodů:(piskoř)Anglie, Wales,Irsko Rodová a šlechtická heraldika na území Anglie a Walesu
má jednu z nejdelších a nejkomplikovanějších historií vývoje, řídí se přísnými pravidly a je
velmi pečlivě střežena. Stejně tak komplikovaný a sáhodlouhý byl by pokus o kompletní zmapování všech vyobrazení rybích druhů, jež se objevovaly jako erbovní znamení. Naopak v případě Irska
je prakticky nemožné najít jakákoliv lokální a charakteristická erbovní znamení, jelikož vliv Velké Británie byl příliš intenzivní a trval příliš dlouho. Tudíž období, po které má Irská republika svého herolda je příliš krátké a především neprošlo středověkou spontaneitou a vývojem při utváření rodových
znaků. Irská kultura se tak uplatňuje spíše na poli heraldiky městské a civilní.
Wales
jest formálně knížectvím s omezenou autonomií, přestože žádný velšský kníže ve
správním systému neexistuje. Wales ve svých současných hranicích nikdy nevytvořil
samostatný stát, pouze jedinkrát v historii (1057 –1063) měl Wales krále, jehož
suverenitu uznala i Anglie, což se již nikdy potom neopakovalo (Wales se znovu
rozpadl na řadu menších územních celků a od roku 1301 již tradičně náleží
následníkovi anglického a později britského trůnu titul Prince of Wa
les. Od roku 1999 má Wales po dlouhém období přímé správy opět autonomii.
Skotsko
Trochu odlišná situace byla v případě Skotska.
Skotské království bylo
nezávislé až do 1. dubna 1707, kdy vytvořilo personální unii s
Anglickým královstvím,
čímž vzniklo Spojené království Velké Británie.
Má však i nadále svůj nezávislý
politický systém a vlastní soukromé i veřejné právo.“ (Wikipedia.org) sir Ian Godfrey Bosville Macdonald of Sleat, Bt
.:
(losos)
David MacDonald of Castle Camus UE, Lieutenant of Sleat
:
Česká republika
Na rozdíl od rodové heraldiky nevyniká městská heraldika toliko
komplikovaností ztvárnění a vyobrazení
a neobsahuje tolik polí a figur
. Většina městských znaků byla někdy polepšena nebo bylo přidáno pole. V
české heraldice
bylo polepšování běžnou praxí, ovšem jest zvláštní, že v
Anglii, kde panovníci běžně
polepšovali erby šlechtickým rodinám, se tento proces téměř vůbec nedotkl
městských erbů, znaků a pečetí. „Také při navrhování a posuzování městských
znaků uvážíme účel. Jejich vznik zajisté uvádí určité obtíže a odlišnosti do tohoto
odvětví heraldiky. Kdežto totiž veškerá heraldika šlechtická (rodová) je štítová,
nemohlo tomu tak býti u heraldiky městské, která se vyvinula na obecních znameních
– na praporech a pečetích. Také se nevytvořily její náměty tak spontánně jako v
heraldice šlechtické.
Pozorujeme tudíž jednak uvolnění tvarů, neboť na pečet se
dalo leccos, co se na bojový štít nijak nehodilo, naopak však vidíme omezení
námětů.
“ (Schwarzenberg 1992
str. 138)
Facebook

Pin It on Pinterest

Share This