0 Items
WOOCS 2.1.8
Vyberte stránku

Všemohoucí se přibližuje každým dnem! O nebi!

“Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu.” Mk 1,15

Věříme-li, že Boží slovo trvá a naplňuje se napříč časem i v našich životech, pak zní dnešní verš trochu provokativně. Většině z nás není asi poslední dobou do skoku. Jsme sklíčení a otrávení dlouhou těžkou situací v naší zemi i ve světě. Covid mnohdy převrátil naruby naše životy, vztahy, živobytí, jistoty…

Když Ježíš ohlašuje příchod Božího království – ohlašuje vládu spravedlnosti a pokoje, porážku nemocí, zla, nenávisti, smrti… My však kolem sebe vidíme pravý opak.

Jenže jak to tehdy vypadalo, když Ježíš přišel a ohlašoval nastolení Boží vlády? Ani tehdy nepřišel „ráj na zemi“. Přesto Ježíš svou mocí svědčil o tom, že jeho vláda je silnější než jakékoliv zlo. Osvobozoval, uzdravoval, vracel život a naději tam, kde vládla smrt a strach, vstupoval do lidské bídy. I dnes si můžeme přivlastnit tento verš. Bůh ohlašuje, že se naplnil čas. Že je blízko. Jeho zachraňující přítomnost je blízko každému z nás.

Možná se tomu ale zdráháme uvěřit. Platí to opravdu i pro mě? Vždyť nic takového nevnímám. Jak mohu zakusit nastolení Boží vlády v téhle době?

Ježíš však ještě dodává: „Obraťte se a věřte!“

„Obrátit se“ se nám může zdát náročné, nad naše síly. Ale v podstatě to znamená „obrátit“ svůj pohled „nahoru“ k Bohu a „odvrátit“ svůj pohled od zajetých vzorců myšlení. Znamená to odvrátit svůj podhled od skepse, která nás ovládá a která tvrdí, že Bůh je daleko, že jeho láska k nám nedosáhne. A na místo skepse hledět na Boha. A toho pak zvát do všech okolností svého života: Pane, přijď se svou mocí!

„Uvěřit“ znamená odevzdávat Bohu nejen náš strach ale i naše představy, jak by měla jeho vláda v našem životě, ve světě vypadat. Když to uděláme, určitě Bůh neodejme všechno těžké, s čím se potýkáme. Mávnutím ruky neodstraní všechno, co jsme jako hříšní lidé pokazili. Budeme muset dál bojovat s důsledky našich špatných rozhodnutí, se svým strachem a skepsí, s pochybnostmi, s chutí vzdát to, přestat se snažit, přestat věřit… ale zlo nad nám ztratí svou fatálně zničující moc.

Proto se postavme v důvěře na Boží slovo, že do všeho přichází Pán se svou mocí. Pak můžeme zakoušet, že Bůh bojuje po našem boku, někdy mocně, jindy tichou přítomností, jindy nadlehčováním našich břemen.  A navzdory vnějšímu zdání celý náš život vede do konečného vítězství.

„Naplnil se čas“, zní po 2000 letech i pro nás. Boží království, i když skrytě, přichází. Je přítomné i teď a tady. Obraťme se a věřme evangeliu.

Přijď, Pane!

zdroj: https://www.vira.cz/texty/tema-tydne/prinesl-jezis-raj-na-zemi

Znamení konce se blíží…

Podivné zvuky podobné polnic ozývající se z nebes celého světa:

 

Bible – Matouš: 24:

bude hlad a zemětřesení na mnoha místech Ale to vše bude teprve začátek bolestí.
 Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. ¹⁰ A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět;¹¹ povstanou lživí proroci a mnohé svedou ¹² a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých. ¹³ Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. ¹⁴ A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec.

Příchod Syna člověka

²⁹ Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí. ³⁰ Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a to budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. ³¹ On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým.

Řeky a prameny vod z celého světa se proměňují v krev:

Zdroj: https://kristusjezis.cz/znameni-konce-se-blizi/

Lidé, kteří nejsou křesťané, mají problém uvěřit tomu, že žijeme na konci dějin této planety. O nich se píše v Bibli, 2. list Petrův 3,3.4: „Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budou se posmívat: ‚Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření.‘“

Jedním ze znamení konce je příchod antikrista, falešného učitele, který předstírá, že je křesťan, avšak odloudí slabší jedince od Krista. V Bibli o něm čteme např. v 1. listu Janově 2,18: „Dítky, nastala poslední hodina; a jak jste slyšeli, že přijde antikrist, tak se nyní vyskytlo mnoho antikristů; podle toho víme, že nastala poslední hodina.“

Řekl Ježíš, kdy přijde konec? Čteme o tom v evangeliu podle Matouše 24,14: „A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec.“

V poslední době se objeví lidé, kteří se budou vydávat za Krista a budou se snažit svést ostatní. Ježíš nás v Bibli před těmito lidmi předem varoval, Matouš 24,23.24 (SNC): „Uslyšíte-li: ‚Tady je Kristus, nebo tam je‘, nevěřte. Vystoupí totiž falešní Kristové a proroci a předvedou tak ohromující a přitažlivé činy, že by málem na svou stranu získali i moje vyvolené.“

Na slunci, na měsíci a hvězdách se objeví zvláštní znamení. Čtěme dále 24. kapitolu evangelia podle Matouše, 29.30 (SNC): „A hned po tom velkém utrpení se zatmí slunce a měsíc a nastane neobvyklý pohyb nebeských těles. Pak se objeví poslední signály mého příchodu na obloze. Všichni lidé budou zděšeni a uvidí mne přicházet s mocí a velkou slávou.“

V Bibli je přesně popsána i morálka společnosti žijící v době konce, 2. Timoteovi 3,1–5: „Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy. Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní, bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému, zrádní, bezhlaví, nadutí, budou mít raději rozkoš než Boha, budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. Takových lidí se straň.“

Dalším znamením je nárůst poznání a cestování. Je to předpověděno již ve starozákonní knize Daniel 12,4: „A ty, Danieli, udržuj ta slova v tajnosti a zapečeť tuto knihu až do doby konce. Mnozí budou zmateně pobíhat, ale poznání se rozmnoží.“

Bible se zmiňuje i o dalších znameních, které budou ukazovat, že se blíží konec tohoto světa, Lukáš 21,25.26 (SNC): „Na konci času vyměřeného lidstvu se objeví na slunci, měsíci i hvězdách zvláštní úkazy. Lidé na zemi budou prožívat velikou úzkost a události se na ně budou valit jako vzedmuté moře. Smrtelný strach zachvátí celý svět. I stálost řádů ve vesmíru bude narušena.“

Je zvláštní, že jedním ze znamení jsou řeči o pokoji a bezpečí, přestože svět bude žít ve strachu. V Bibli o tom čteme v 1. Tesalonickým 5,1–3 (SNC): „Kdy se to má stát? …vždyť sami dobře víte, že to nikdo nezná. Ta chvíle přijde nečekaně jako zloděj v noci. Až si lidé budou říkat ‚všechno je v pořádku, žádné nebezpečí nehrozí‘, tehdy zčista jasna dopadne na ně zkáza, jako porodní bolesti přepadávají rodičku. Nikdo neunikne, nikdo se neschová.“

Co mají lidé dělat, až zpozorují, že se tyto věci dějí? Bible nás slovy Ježíše nabádá, Matouš 24,42–44: „Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde. Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční hodinu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se do domu. Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.“

Zdroj:Bible

V evangeliu podle Matouše 12,31 Ježíš říká: „Proto pravím vám, že každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno.“ Tento verš má zajímavé pozadí. V 11. kapitole je zmínka o tom, že lidé z několika židovských měst Ježíše odmítli. Dokonce i Jan Křtitel na konci svého života ztrácel jistotu, zda Ježíš je onen zaslíbený Mesiáš, protože nesplnil očekávání lidí a neprohlásil se králem. Jednoho z nejvážnějších odmítnutí se však dopustili náboženští farizeové, když obvinili Ježíše z posedlosti.

Tento příběh je popsán u Matouše 12,22–37. Začíná tím, jak Ježíš uzdravuje slepého a němého muže. Lidé užasli nad tím zázrakem a začali nahlas uvažovat, jestli Ježíš opravdu není „Syn Davidův“ – tedy onen Mesiáš (v. 23). To se však farizejům nehodilo.

Tito církevní představitelé nemohli popřít realitu zázraku, ale mohli zpochybnit to, že by zázračné uzdravení přišlo od Boha. Začali tedy namítat: „Vždyť neuzdravuje jinak než s pomocí temných sil!“ (v. 24 – SNC; „ve jménu Belzebuba“ – PBK).

Ježíš se ihned ujímá slova a říká, že kdyby léčil lidi ďábelskou mocí, pak by satanovo království bylo samo proti sobě, vždyť „nemůže satan vyhánět satana“. (v. 26 – SNC) Ježíš je ďáblův největší nepřítel. Přirovnává se k muži, který sváže siláka, aby nakonec mohl vyloupit jeho dům (v. 29). Co ta slova znamenají? Že Ježíš Kristus (Bůh s námi) zabral území „vládce tohoto světa“ (Jan 12,31; 14,30; 16,11), aby zachránil Boží děti.

Celý tento spor o původ Ježíšovy moci vyústil ve verších 30–32. V této části Ježíš varuje, že v boji mezi dobrem a zlem nikdo nemůže zůstat nestranný a že kdokoliv, kdo označuje Boží práci jako dílo ďábla, dopouští se neodpustitelného hříchu (v. 31). Mluvit proti Synu člověka může být odpuštěno, ale snižovat moc Ducha, který skrze něj působil, to Bůh nikomu neodpustí. To by znamenalo odmítnout usvědčující slova Ducha Svatého o tom, že Ježíš je Mesiáš. A jestliže na člověka nepůsobí Duch Boží, pak se jeho srdce i svědomí zatvrdí (1. list Timoteovi 4,2; Titovi 1,15), takže už sám ani necítí, že dělá něco zlého. Pro takové lidi není možná záchrana; nechtějí totiž uznat, že by se kdy něčeho špatného dopustili, a odmítají Boží odpuštění. Zavrhli Ducha a jeho směrování k pokání a vyznání hříchů a tím ztratili všechnu naději. Dopustili se neodpustitelného hříchu.

Mnoho citlivých křesťanů si myslí, že se dopustili neodpustitelného hříchu. Ale už jen skutečnost, že se tím znepokojují, dokazuje, že naslouchají hlasu Ducha a chtějí na něj reagovat. Hřích proti Duchu svatému je bezstarostná neústupnost. Je to zatvrzelost, neochota projevit lítost nad svým jednáním. To není nedbalý čin, je to stav vědomého odmítání.

Ježíš dále připomíná, že naše slova vypovídají o tom, co máme ve svém nitru – o našich postojích a názorech. Farizeové zcela jasně projevili své pohnutky, když prohlásili, že Ježíšovy skutky pocházejí spíše z ďábla než od Boha. Matouš 12,22–37 naznačuje, že pokud budou tímto způsobem pokračovat, dopustí se neodpustitelného hříchu.

Co Bůh říká o nebi? Podívejme se např. do evangelia podle Jana 14,2.3: “V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.”

O Nebi!

Nebe daleko přesahuje naše chápání. Tak se o tom zmiňuje Bible, 1. Korintským 2,9: “…Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.”

Jak nebe popsal Izajáš? Přečtěme si to v Bibli, Izajáš 65,21–23: “Vystavějí domy a usadí se v nich, vysázejí vinice a budou jíst jejich plody. Nebudou stavět, aby se tam usadil jiný, nebudou sázet, aby z toho jedl jiný. Dny mého lidu budou jako dny stromu. Co svýma rukama vytvoří, to moji vyvolení sami spotřebují. Nebudou se namáhat nadarmo a nebudou rodit pro náhlý zánik, neboť jsou potomstvem těch, kdo byli Hospodinem požehnáni, oni i jejich potomci.”

Pokoj prostoupí dokonce i království zvířat. Bible to uvádí v knize Izajáš 65,25: “‚Vlk a beránek se budou pást spolu a lev jako dobytek bude žrát slámu, hadu však bude potravou prach. Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře,‘ praví Hospodin.”

Postižení budou uzdraveni. Prorokuje to Bible, Izajáš 35,5.6: “Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých. Tehdy kulhavý poskočí jako jelen a jazyk němého bude plesat. Na poušti vytrysknou vody, potoky na pustině.”

Bůh bude žít společně se svým lidem a bude konec smrti, pláči a bolesti. Je nám to přislíbeno v Bibli, Zjevení 21,3.4: “A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: ‚Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu, ani nářku, ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.‘”

Facebook

Pin It on Pinterest

Share This