0 Items
WOOCS 2.1.8
Vyberte stránku

Verše které k nám mluví! Ale my je neviděli!

 Ten, kdo doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jako strom u vody. (srov. Jer 17,5-8)

Lk 2,33-35 –
Tvou vlastní duší pronikne meč

Ježíšův otec i matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. Simeon jim požehnal a jeho matce Marii prohlásil: On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat – i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí.”

1 Tim 4,12-16; Žl 111;

Dávej si pozor na to, čemu učíš; povede to ke spáse jak tebe, tak své posluchače.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi.

Milovaný! Nikdo tě nesmí podceňovat proto, že jsi mladý. Naopak: buď pro věřící vzorem v řeči i v chování, v lásce, ve víře a v čistotě. Než přijdu, věnuj se čtení, napomínání, vyučování. Nenech v sobě ležet ladem Boží dar, který ti byl dán prorockým vnuknutím a vzkládáním rukou starších. Vezmi si to k srdci a v tom žij, aby tvé pokroky byly všem zřejmé. Dávej si pozor sám na sebe i na to, čemu učíš. Buď v tom vytrvalý. Když si tak budeš počínat, povede to ke spáse jak tebe, tak tvé posluchače.

Mezizpěv – Žl 49,6-7.8-10.17-18.19-20
Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království.

Proč bych se měl bát za dnů neštěstí,
když mě svírá zloba nepřátel,
kteří spoléhají na svůj majetek
a chlubí se přemírou bohatství?

Vždyť nikdo sám sebe nevykoupí,
není s to zaplatit Bohu své výkupné.
Cena života je příliš veliká, nikdy nebude stačit,
aby člověk žil navěky a neviděl zkázu.

Neboj se, jestliže někdo zbohatne
a vzroste majetek jeho domu.
Až zemře, nic si s sebou nevezme,
nesestoupí s ním jeho jmění.

I kdyby si za svého života liboval:
„Budou tě chválit, že sis to dobře zařídil“,
přece se připojí ke svým předkům,
kteří navěky neuzří světla.

Lk 8,1-3

Byly s nimi ženy, které se o ně staraly ze svého majetku.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš chodil od města k městu, od vesnice k vesnici a kázal a hlásal radostnou zvěst o Božím království. Bylo s ním Dvanáct (apoštolů) a některé ženy, které byly uzdraveny od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z které vyšlo sedm zlých duchů, dále Jana, manželka Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnoho jiných, které se o ně staraly ze svého majetku.

Komentář: Lk 8,1-3
Možná bychom byli zaskočeni, kdybychom blíž poznali ženy, které našeho Pána doprovázely. Ježíš se však nerozpakoval obklopit se těmi, na které druzí shlíželi svrchu.

Až bude stan našeho pozemského života stržen,
čeká nás příbytek od Boha

Lidský život je putováním. K jakému cíli? Jak nalézt cestu? Je to, jako kdybychom na plavbě po často temném a rozbouřeném moři dějin vzhlíželi ke hvězdám, aby nám ukazovaly cestu. Světlo samotné je Ježíš Kristus, slunce, které vyšlo nad všemi temnotami dějin. Abychom k tomuto světlu dospěli, potřebujeme i nám blízká světla – osoby, které světlo čerpají z jeho světla a podle nichž se tak můžeme orientovat při svém putování. (Benedikt XVI.)

Až bude stan našeho pozemského života stržen,
čeká nás příbytek od Boha,
věčný dům v nebesích. (Bible, 2. Korintským 5,1)

Svítilnou mým nohám je tvé slovo
a světlem na mé stezce. (Bible, Žl 119,105)

Vydáváme se na cestu bez mapy,
víra je hvězdou, která osvěcuje naši cestu

Hledat Boha je dobrodružství. Nikdo z nás ale předem neví, kudy naše cesta k Bohu povede. Vydáváme se na cestu bez mapy, jako se vydali mudrci, kteří se přišli poklonit nově narozenému Kristu. Mnohdy máme dojem, že jsme sešli z cesty, že bloudíme a že jdeme oklikami. Jsme-li však rozhodnuti Boha najít, bude naše stezka v jeho očích vždycky přímá. Jediná věc nás může skutečně zavést na scestí, a sice že ztratíme z obzoru pevný cíl. Není-li jím totiž Bůh, počítejme s tím, že promarníme hodně času. Nevíme-li už, kam směřujeme, vnitřně se unavíme a zestárneme. Máme-li však pořád Boha před očima, naše srdce si uchová mládí a svěžest. Víra je hvězdou, jež nás vede k cíli. Po všechny dny a noci života, ve všech údolích i na vrcholcích hor máme vždycky vztažný bod. (Wilfrid Stinissen)

Ukaž mi své cesty, Hospodine,
a pouč mě o svých stezkách.
Veď mě ve své pravdě a uč mě,
neboť ty jsi Bůh, můj spasitel. (Bible, ŽL 25) 

Prožíval jsem na cestě životem
stále Boží přítomnost

Po celý svůj život jsem zakoušel Ježíšovu přítomnost, zvláště ale v kritických okamžicích. Nevěřím v Boha některých teologů, kteří o něm mluví abstraktně a často nesrozumitelně. Já věřím v Boha, který je mi neustále nablízku, přítomen se svou nezměrnou láskou. Prožíval jsem na cestě životem stále jeho přítomnost a přispění. Cítil jsem se vždy zcela v Božích rukou. Bůh je pevnou půdou pod mýma nohama. Na vlastní kůži jsem zakusil, že obrací k dobrému všechno v životě těch, kteří ho milují. Když už nevíš jak dál, leť poslepu jako pilot v mlze a svěř se vedení toho druhého – neviditelného. (Phil Bosmans)

Veleb Boha v každé době
a žádej od něho,
aby řídil tvé cesty
a všechny tvé stezky. (Bible, Tob 4,19)

Víme totiž, až bude stržen stan,
v kterém tady na zemi bydlíme,
že nám Bůh dá obydlí jiné.
Ne dům udělaný lidskýma rukama,
ale věčný v nebi. (2 Kor 5,1)

Důvěra v Boha může jít až za hranici smrti

Nechtít zemřít a žít zde věčně? Taková představa časově neomezeného přebývání v tomto životě a na této zemi by byla velikou a nebezpečnou iluzí. Byl by to život v ustavičném klamu. „Člověk by totiž měl na vše dostatek času, neexistovalo by nic dramatického, život by neměl spád a svět by byl plný otrávených, unavených a unuděných lidí“ (Jan Sokol). Je tedy otázkou, zda by představa nikdy nekončícího pobytu na této zemi byla pro člověka opravdu lákavá.

Člověk nemůže poznat, jak to bude vypadat za hranicí smrti – to prostě z pozice života na této na zemi nejde. Ale člověk může už na této zemi poznávat Boha, pro kterého smrt neplatí. Může mu důvěřovat, může vrůstat do stále plnějšího spojení s ním. Může se na plné setkání s ním těšit. A ta důvěra může jít až k hranici smrti, vlastně až za její hranici.

z knihy Matka chudých , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

„Máte strach ze smrti?“ zeptal jsem se.

Má otázka Matku Terezu překvapila.
Na okamžik se mi zadívala do očí, a pak se nahlas rozesmála.

„Ne, vůbec,“ prohlásila. „Umřít znamená vrátit se domů. Copak máte strach vrátit se domů ke svým drahým? Okamžik smrti nedočkavě očekávám. Tam nahoře najdu Ježíše a všechny lidi, kterým jsem se v tomto životě snažila dát lásku. Sejdu se tam s dětmi, které jsem se pokoušela zachránit a které mi umřely v náručí a považovaly mě přitom za svou maminku. Najdu tam všechny chudé, kterým jsem pomohla, umírající, kteří vydechli naposledy v domě, který jsem pro ně v Kalkatě postavila. Budou tam prostě všichni lidé, kteří mi na této zemi byli drazí. Takže to bude nádherné setkání, nemyslíte?“

Oči se jí při těch slovech třpytily překvapivým klidem a štěstím. Mezitím jsem dosnídal. Matka Tereza sklidila nádobí na tác a stáhla ze stolku ubrus, který předtím rozprostřela. Ve dveřích se objevila mladá sestra a Matka jí tác podala. „Tak a teď se můžeme vrátit k rozhovoru, který jsme posledně přerušili,“ řekla.

Já jsem vzkříšení a život.
Kdo věří ve mne,
i kdyby umřel, bude žít,
praví Ježíš. 
(Bible Jan 11,25)

Citát

Ničím se neznepokojuj, ničím se nermuť,
všechno pomíjí, Bůh se ale nemění.
Máš-li v srdci Boha, nic ti nechybí,
jeho láska stačí. (Terezie z Avily)

Odpovědi čím dál víc nacházíme v umění ve filmech, pohádkách ,knihách a hudbě. Jsme to pořád my všichni jen s jinými těly. Bitva o duše probíhá stále…Zahraniční vědci byli rychlejší a již dávno poskytují srovnání s filmy!

 

Facebook

Pin It on Pinterest

Share This