0 Items
WOOCS 2.1.8
Vyberte stránku

Stvoření člověka na Zemi a jiných planetách! Nefilin!

V současné době žije na 33 planetách naší galaxie celkem 30,5 mld. lidí. V jiných entitách našeho vesmíru lidi neexistují. První lidé byli stvořeni před 840 000 roky na Síriu C – OCEANII. Odtud byli převedeni na 5 míst naší Země v Africe a Americe před 23 000 roky v počtu 2 mil. jedinců. Patří mezi ně současní Dogonové, kteří jsou znalí svého původu, ale „odborníci“ tuto skutečnost ignorují. Dále se od nich odvozují i tajemní američtí Olmékové. Ostatní kmeny této černé rasy si nejsou svého mimozemského původu vědomi.

Stvoření lidí na naší Zemi je mnohem mladšího věku. Týká se stvoření Adama a Evy před 340 000 roky. Jednalo se pouze o stvoření bílé rasy – izraelitů, Arabů a ostatních bělochů. Všechny další rasy jsou, stejně jako černoši, mimozemského původu. V případě Adama a Evy byly nejprve stvořeny Duchem Svatým a jeho stvořitelským frekvenčním polem 10226 Hz jejich duše a potom jejich příslušné genomy. Tyto duše pak byly v souladu s jejich genomy převedeny ve spirituálním vesmíru do fluidové podstaty pomocí pyrotonů neutrálních sytonů odpovídajících biogenním prvkům. Potom byly transportovány k Zemi planetou NIBIRU společně s NEFILIM. Sto devadesát Nibiřanů bylo silou myšlenky přemístěno na Zemi a spolu s nimi devět set padesát Nefilim energetickým polem frekvence 1065 Hz. Potom byli Nefilim zhmotněni sytonovým polem S(–), aby se mohli spolu s Nibiřany účastnit budování biblického ráje v  Mezopotámii. Stalo se tak v lokalitě na březích řeky Tigridu, poblíž řeky Karun, vzdálené 80 km od současného mořského břehu Perského zálivu. Plocha tohoto ráje činila 12 km2 a jeho budování trvalo 30 roků. Řeka Eufrat tekla v té době 50 km západně od ráje. Biblická řeka Pišon byla horním tokem Tigridu a Gichon Eufratu. Eden byl název rozsáhlé krajiny obsahující řeku Eufrat. Biblický ráj byl 5 km východně od Edenu.

Po vybudování ráje byli fluidové bytosti Adama a Evy spolu s dalšími Nefilim do něj převedeny energetickým polem frekvence 1065Hz. Jejich zhmotnění bylo provedeno z Boží vůle rovněž sytonovým polem S(–). Spolu s Adamem a Evou a 300 zhmotnělými Nefilim obojího pohlaví, kteří zůstali na Zemi, se jejich potomci stali základem osídlení naší Země bílou rasou. Ostatní Nefilim spolu s Nibiřany se vrátili pomocí planety NIBIRU do páté dimenze LSV. Adam s Evou měli tři syny, Eva se dožila sto deseti a Adam sto padesát našich občanských roků. (V bibli je uveden jiný způsob datace odchylný od našich současných občanských roků.)

Tím je objasněno založení bílé rasy a její přiměřená genetická příbuznost a zároveň potřebná odlišnost, protože počet zúčastněných zakladatelů bílé rasy byl tři sta dva jedinců. (Další posílení bílé rasy pocházelo z Jupiterova měsíce Europy.) Ženy měřily tři metry a muži tři a půl metrů. Potomci Nefilim, obecně zvaní Nifilim, se vyznačují dlouhými, nepřirostlými ušními lalůčky, jako např. Dlouhouší z Velikonočního ostrova. Mezi potomky Nefilim patří i kmen Anaků a další kmeny uvedené v bibli. S tři a půl metrů vysokým obrem Goliášem kmene REFAITŮ, který byl rovněž tohoto původu, vítězně bojoval budoucí izraelský král David před cca 3 000 roky.

Jak bylo v předchozím uvedeno, tak nejstarší rasou v celém hmotovém vesmíru je rasa černá. Rasa rudá pochází z planety dvojhvězdy 61 CYGNI, která byla převedena na naší Zemi před 130 000 roky (severoameričtí Indiáni). Rasa žlutá pochází z Plejád z doby před 155 000 roky (Číňané). Rasa hnědá pochází také z Plejád z doby před 125 000 roky (Lemuřané a jejich potomci Indové). Rasa hnědožlutá je rovněž z Plejád z doby před 100 000 lety a patřila Atlantiďanům. Jejich současnými potomky jsou Baskové a egyptští Koptové, již vymřelí Guanchové z Kanárských ostrovů a Sumerové. V Plejádách je celkem pět planet, na kterých je dohromady 8 ras: bílá, rudá, žlutá, hnědá, hnědožlutá, rasa Inuitů a rasa Ainoů a rasa bělorudá. Poslední je rasa Mayů od jezera Titicaca, která vícekrát kontaktovala naší Zemi: poprvé před 44 000 léty, pak před 38 000 roky, 32 000 roky, 23 000 léty a naposledy před 20 000 léty (jednalo se o vzájemnou výměnu zkušeností). Do oblastí střední Ameriky přesídlili Mayové před 8 650 roky (poloostrov Yucatán patřící Mexiku, Guatemala apod.).

Ve všech případech byl proveden přesun bytostí jiných ras z planet jejich původu ve fluidovém stavu energetickým polem frekvence 1065 Hz za spoluúčasti Nefilim.[

Duchovní Bytosti –

Patří mezi ně Nefilim, zvaní synové Boží. Jsou nesmrtelní a mohou se z Boží vůle zhmotnit i odhmotnit. Celkem se na naší Zemi objevili celkem 39 × jako součást mimořádných událostí a v souvislosti s přiblížením planety Nibiru. Nefilim nepatří mezi anděly. Andělé mají možnost mžikového zhmotnění. Na rozdíl od archandělů, kteří jsou nesmrtelní, je doba existence andělů časově omezená. Andělé jsou bytosti člověku příbuzné. Vyvolení z lidského rodu, kteří obstáli ve hmotě, budou pozvednuti, aby zaujali místa padlých andělů a byli vyvýšeni v duchovním řádu jako synové Boží v pátém stupni blaženosti lidských duší.

Nefilim kdo jsou –

Starověké texty podrobně popisují, jak nefilové žili na Zemi a stvořili chaos a destrukci. V jednom okamžiku v historii začali mít prorocké sny o armageddonu, a strach se přehnal přes jejich srdce. Podle textů byl prvním nefilem, kterému se takový sen zdál, titán Mahway, syn anděla Barakela.

Podle jeho snu se obrovská deska ponořila do vody, a jakmile se vynořila, zůstaly na ní pouze tři jména. Má se za to, že tento sen symbolizuje velkou potopu a následné rozdělení všeho kromě Noemových synů. Co si myslíte o nefilim a takzvaných padlých andělech?

Věříte, že jde pouze o mýtické bytosti stvořené lidskou představivostí? Nebo je možné, jak mnoho starověkých textů naznačuje, že byli nefilové a padlí andělé skuteční a v dávné minulosti obývali Zemi?

Nejprve je však třeba si říct, že ani dnes v 21. století, není plně chápán význam slova „nefilim“. V průběhu let přicházeli učenci s řadou původů tohoto slova, mezi nimi: „padlí“, „odpadlíci“, dokonce „ti, kteří zapříčinili pád ostatních“. Bez ohledu na jméno a jeho význam byli tajemní nefilové dlouho považováni za obrovské bytosti, kteří v dávné minulosti obývali naši planetu.

V poslední době by mnoho autorů namítalo, že na základě velkého počtu starověkých textů bychom mohli konstatovat, že nefilové mohli být starověkým mimozemským druhem, který Zemi v dávné minulosti obýval.

Tato teorie, kterou skeptikové důrazně odmítají, bývá v poslední době mnoha lidmi přijímána.

Nefilim vládli před potopou?

Mnozí tvrdí, že na základě několika textů a interpretací těchto záhadných bytostí byli nefilové ve skutečnosti záhadné bytosti, které na planetě před velkou potopou vládly.

V některých textech se o nich píše jako o obrech, jiné naznačují, že tyto záhadné bytosti jsou ve skutečnosti potomci padlých andělů.

V hebrejské bibli se slovo „nefilim“ objevuje dvakrát, v obou případech v Tóře. První výskyt je v Genesis 6:1–4, těsně před příběhem o Noemově arše. Druhý v Numeri 13:32–33, kde zvědové vysláni do země Kananejské, mluví o hrůzostrašných obrech.

2 Samuel 21:20 dokonce nabízí detailní popis těchto tajemných bytostí: „… A byla opět válka v Gatu, kde byl obrovský muž, který měl na rukou i nohou po šesti prstech. Celkem dvacet čtyři, on také byl potomkem obrů.“

Avšak možná nejdůležitější „archeologický“ důkaz podporující existenci těchto bytostí je 2 000 let stará Kniha obrů. Údajně popisuje, jak byly tyto bytosti zničeny.

Tato tajemná a poněkud kontroverzní kniha byla objevena před více než 50 lety. Byla nalezena v jeskyních u Kumránu spolu s tisíci starých svitků, které nabídly velmi důležitý pohled do naší minulosti.

Kromě velkého množství textů a článků, které si o nefilech můžeme přečíst, nabízí tento dokument fascinující pohled na jedno z nejdiskutovanějších témat za posledních několik desetiletí.

Podle Genesis 6:4 byli nefilové potomky „synů Boha“ a „dcer mužů“ před potopou. Jméno je použito také v odkazu na obry, kteří obývali Kanán v době, kdy jej Izraelité dobývali, jak je psáno v Numeri 13:33. Podobné slovo v biblické hebrejštině ale s jinými samohláskami se objevuje i v Ezechiel 32:27. Popisuje mrtvé filištínské bojovníky. (zdroj: ancient-code.com)

Hebrejská Bible-Postavy — Nefilové (I.)

 

Nefilové I

Nephilim, Nefilové

Nefilové v Bibli – obři, zrůdy, padlí?

 

Bible, Genesis 6:4 BKR[1] 

 

Obrové /Nephilim/ pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí.

 

V Hebrejské Bibli vystupují tajemné bytosti – Nephilim, Nefilové. O významu verše 6:4 v biblické knize Genesis se stále vedou spory. Nefilové jsou považováni za obry, lidské zrůdy, padlé anděly, mýtické hrdiny, křížence bohů či andělů s lidmi nebo dokonce za mimozemšťany. Kdo to byli Nefilové a proč je o nich v Bibli zmínka?

Pojem „Nephilim“ nalezneme na dvou místech Bible, v 1. a 4. knize Mojžíšově:
Genesis 6,4 (PDF)
Numeri 13:33 (PDF)

Výraz  se přepisuje do latinky jako Nephiyl, Nephil, Nephilim, Nefilim, Nefilové apod.

Obr. Verš Genesis 6:4 – hebrejský text (BHS), jeho přepis (BHT) a několik překladů.[3]

Obr. Verš Numeri 13:33 – hebrejský text, jeho přepis a několik překladů.

Porovnáním vidíme, že pojem Nefilim se buď nepřekládá, nebo bývá nahrazován slovem obři či zrůdy.

Dle křesťanské věrouky byli Nefilové potomky padlých andělů a žen, tedy kříženci andělů s lidmi, bohatýři mohutného vzrůstu a velké síly. Obr. Andělé sestupují k dcerám lidským. John Flaxman (kresba 1821–26).[4]

Mnohdy se uvádí, že velká část Nefilů byla zničena potopou. Někteří však potopu přežili. Jejich potomkem byl i Anak, o jehož klanu Anákovců se píše v Numeri 13:33. Odtud prý pocházejí tvůrci některých megalitických staveb. A také hrdinové a polobozi řeckých mýtů.[5]

Výklad ke Starému zákonu tvrdí, že Nefilové jsou pouhé zrůdy, které vešly do bájí a pověstí jako polobohové, hrdinové či zakladatelé rodů:[2] str. 51

„Zrůdy vznikaly na zemi…“ Hebrejsky se tyto zrůdy označují nefílím (ve SZ jen ještě Nu 13,33). Není vyloučeno, že tento nejasný výraz souvisí s kořenem n-p-l (= padati), od něhož se odvozuje i označení jiných případů nenormálního narození (potracený plod, Jb 3,16   Ž 58,9   Kaz 6,3). Ironicky je řečeno, že těmito zrůdami jsou „ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní“. Naráží se tu zřejmě na polobožské bytosti, héroje pohanských bájí a pověstí. Téměř každý národ měl a má svá vyprávění o slavné minulosti. Jsou to ve skutečnosti zbytky mýtů a legend, z nichž zbyly jen pověsti o recích, hrdinech, polobozích, božských praotcích a zakladatelích rodu. Germáni měli své Niebelungy, řecké báje se rozlétly do celého kulturního světa. Izrael žil uprostřed národů, které čerpaly z bohaté tradice a náboženské minulosti. Měly své obry, legendární bytosti, a svůj rod odvozovaly od samotného božstva. Boží lid se děsil těchto reků minulosti. Ohromovala je kultura a sláva pronárodů. Třásl se před božstvy plodnosti, když slyšel o styku lidí s božstvem. Právě do tohoto ovzduší úzkosti a pocitu nicotnosti vnáší tento oddíl světlo a přináší potěšení, když svědčí, že to nejsou bohové, ani polobožské bytosti, ale zrůdy. Tím je nad nimi vyhlášen odsudek. Jejich proslulost není nic jiného než pýcha, a ta předchází pád. Vyvrcholením Božího stvořitelského díla je člověk a žádný nadčlověk.
Nejen ,bohatýři dávnověku‘ jsou zrůdy. Doložka v textu, „ba ještě i potom“, má zřejmě upozornit, že jde o nebezpečí stále aktuální, objevující se v nových podobách vždy  znovu. Vždy znovu se chce člověk dostat na Boží úroveň. Věk synů Božích (už ne ,božských‘) nepřijde touto cestou. Ta končí v potopě. Věk Božích synů přijde cestou Kristovou. Těm, kteří přijali Krista, dal Bůh moc být Božími syny (J 1,12   Ř 8,14). 

Jak je zřejmé, jde zde spíše o věroučný náboženský traktát, než seriózní vysvětlení pojmu „Nefilové“. Posuďte sami, jak hodnověrné je tvrzení, že Nefilové byli jen zrůdy a slova o nich jako o „bohatýrech“ či „mužích pověstných“ jsou pouhou ironií autorů knih Mojžíšových. Jednalo by se asi o jediná místa v knihách Genesis a Numeri, kde bylo použito ironie.
Je tomu právě naopak. Oba biblické verše popisují Nefily s respektem a varováním. Jsou to bytosti mocné, pověstné a lidé vůči nim jsou nepatrní jako luční kobylky. A zřejmě byli i jednou z příčin božího trestu – potopy. Právě v šesté kapitole knihy Genesis, kde jsou poprvé Nefilové zmíněni, je vysvětlováno, proč Bůh seslal na lidstvo a zemi potopu. Ve verši Genesis 6:4 je popisován vznik Nefilů na zemi a hned v následujících verších Hospodin seznává, že se děje něco zlého a rozhoduje smést z povrchu zemského člověka i zvířata, plazy i nebeské ptactvo.Pokusů o možné překlady pojmu „Nephilim“ (viz Gn 6,4) je mnoho:

1. Padati, spadlí, shození dolů
2. Padlí, odpadlíci, odloučení
3. Padlí ve smyslu spojitosti se zemřelými a smrtí
4. Mocní, silní, hrdinové
5. Nelidští, násilní, tyrani
6. Předčasně narození (potracení)
7. Nevhodně narození
8. Obrové, obři
9. Ti, kteří zapříčinili pád

Slovo Nefilové ( נפלים resp. נפילים ) je tvořeno slovním základem
N-P-L (נפל ) resp. N-F-L, který může znamenat:

NáPaL – pád, padat, být shozen/svržen/spuštěn dolů, selhat, neuspět
NéPeL – předčasně narozený, potrat

Podle slovníku biblické hebrejštiny Abarim znamená kořen NPL „pád“ a je spojen s významem zvláštní či odlišný. Nephilim pak znamená padlí (angl. The Fallen Ones).[6] Někteří badatelé tvrdí, že slovo nepochází z hebrejštiny ale aramejštiny. Zde podstatné jméno nafil(a) znamená obr. Odtud překlady ve smyslu giants – obři.

Původní základ slova a jeho smysl je nejistý. Vzhledem k nejednoznačnosti bývá výraz v moderních překladech ponecháván ve formě přepisu (Nephilim, Nefilim, Nefilové). Slovo Nefilové snad mohlo být odvozeno od významu obřipadlí či zrození selháním a porušením božích zákonů.

 V pojmu Nefilové tušíme něco zlého a nebezpečného, spojeného s přestoupením zákonů Stvořitele těmi, kdo přišli z nebes. Na zemi se pak rodily bytosti, které se zde vůbec neměly objevit. A i proto Hospodin na zemi seslal potopu zabíjející všechno živé.

Bible však dokládá, že Nefilové žili na zemi před potopu (Genesis 6:4) ale i po ní (Numeri 13:33). Alespoň některým Nefilům se tedy podařilo potopu přežít, i když nebyli na seznamu těch, kteří měli být zachráněni. Postupně se rozdělili do několika skupin, většinou nepřátelských člověku a zvláštně splynuli s židovským kmenem Levitů.

Pokračování – Nefilové v knihách Z. Sitchina

 


[1] Bible svatá aneb všecka svatá písma Starého i Nového Zákona podle posledního vydání kralického z roku 1613.  /BKR/ V elektronické formě SW BibleWorks.
[2]  Česká biblická společnost. 1968-1991. Výklady ke Starému zákonu, I.zákon Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronium. Praha. 1991
[3] Použita elektronická bible – BibleWorks.
[4] Hendel Ronald S.  When the Sons of God Cavorted with the Daughters of Men. Bible Review. 1987
[5] The Bible Study Site [online]. [cit. 2006-06-10]. Dostupné z: http://www.biblestudy.org/
[6] Nephilim in Biblical Hebrew. Abarim Publications [online]. [cit. 2006-08-26]. Dostupné z: https://www.abarim-publications.com/Meaning/Nephilim.html#.X0aZudwzaM9

 

     
Vydáno: 10. 06. 2006

 

Je mi líto ale potomci Nefilů jsou v narcistických osobách po celém světě ….

Facebook

Pin It on Pinterest

Share This