0 Items
WOOCS 2.1.8
Vyberte stránku

Seznámení s Mormony a možnými předky!

Přestože česká scéna týkající se víry představuje vcelku široké spektrum, s počtem podílu celkových
věřících na občany ČR už je to oproti například sousednímu katolickému Polsku zanedbatelné číslo. My
jsme se v zájmu naší práce rozhodli pro Mormony, kteří svým počtem členů patří mezi ty menší
vyznávaná náboženství u nás, ale stále více se dostává do našeho podvědomí a rozšiřuje své řady.
Mnoho lidí se již s pojmem Mormon setkalo – spojují si ho především s olympijskými hrami v Salt Lake
City, ale bližší informace o nich má už málokdo. Proto i my sami bychom se chtěli s jejich
náboženstvím seznámit a položit si základní otázky, týkající se běžného života Mormonů.

Kdo jsou Mormoni?

 

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (CJKSPD) je náboženská společnost založená (resp. dle
vlastního učení znovuzřízená neboli obnovená) Josephem Smithem v USA v roce 1830. Ústředí církve
se nachází v Salt Lake City ve státě Utah. Na celém světě žije přes 13 milionů členů Církve ve více než
160 zemích, z toho 5,5 milionu v USA, kde je čtvrtou největší církví. Více než polovina věřících žije
mimo USA. V České republice se v roce 2001 k CJKSPD při sčítání lidu přihlásilo 1366 obyvatel. V
současnosti Církev uvádí, že má kolem 2500 členů, z toho asi 1100 v Praze. Samozřejmě jako u
ostatních náboženství, nejsou všichni členové církve aktivní (cca 30 %). /
Mapa rozložení CJKSPD ve světě/
Členové církve jsou známi spíše pod přezdívkou Mormoni (na základě Knihy Mormonovy), ale sami
sebe označují za Svaté posledních dnů. (Výraz „Svatý“ se zde liší od katolického významu, ale je
převzat z Nového zákona, kde se první křestané nazývali Svatými. Výrazem „Svatí“ jsou zde míněni
členové Církve, kteří se snaží žít čistým životem a následovat Ježíšovo učení.

Morální hodnoty

 

Církev učí morálním hodnotám, díky nimž si členové vytvářejí pevný osobní závazek žít dle svého
náboženství. Členové se tak snaží následovat příklad a učení Ježíše Krista, snaží se vypěstovat si
pevný charakter, víru v Boha a lásku k bližním.
Toto učení je v souladu s Biblí a navíc s Knihou Mormonovou, podle které Svatí posledních dnů získali svoji přezdívku – Mormoni.
Z Bible kladou veliký důraz na
Desatero božích přikázání , která jsou všeobecně známá:
1. Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.
2. Nebudeš se klaněti modlám, ani jich ctíti.
3. Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo.
4. Pomni na den sobotní, abys jej světil.
5. Cti otce svého i matku svou.
6. Nezabiješ.
7. Nesesmilníš.
8. Nepokradeš.
9. Nepromluvíš křivého svědectví.
10. Nebudeš závidět nic, co je bližního tvého
Ostatní morální zásady vyplývají z Knihy Mormonovy

Kniha Mormonova

– svaté písmo srovnatelné s Biblí. Obsahuje záznamy proroků z dávných dob.
Jeden z nich, prorok Lehi, žil v Jeruzalémě přibližně 600 let př. Kr. Na základě Božího přikázání odvedl
Lehi malou skupinu lidí na americký kontinent. Zde se stali velkým národem, který měl proroky. Kniha
Mormonova je sbírkou záznamů napsaných proroky a vedoucími této civilizace. Je pojmenována po
Mormonovi, který byl jedním z posledních proroků v dávných dobách. Základní poselství Knihy
Mormonovy, která zaznamenává i dějiny tamního lidu a jejich proroků, se týká poslání Ježíše Krista,
Jeho krátkého pobytu mezi lidem Ameriky po Jeho vzkříšení, a Jeho učení. Společně s Biblí podává
Kniha Mormonova svědectví, že Ježíš Kristus skutečně žil a je Synem Božím a Vykupitelem celého
lidstva.
3)
Knihu si církev sama vydává
Jak se píše v Knize Mormonově,
nejvyšší uznávanou morální hodnotou
je pro Svaté posledních dnů
rodina.
Rodina může být největším zdrojem štěstí. Žádná láska není tak silná, žádná radost není tak
velká jako ta, jež může vzniknout v kruhu rodiny. Rodina může pomoci získat to nejlepší, co život
nabízí.
4)
Rodina vytváří prostředí pro většinu růstu. V rodině se máme rádi, sloužíme, učíme, a také se
v ní učíme jeden od druhého. Dělíme se o svou radost a o své trápení. Rodinná pouta nám mohou
připravovat náročné zkoušky, mohou však být také zdrojem našeho největšího štěstí.
5)
Pro Mormony je také důležitý fakt, že spolu rodiny mohou být i po smrti a zůstaly spolu na věky.
Rodina je nejzákladnější jednotkou Církve. Šťastná rodina se může stát kouskem nebe na zemi.
Zajímavá je odlišnost početnosti rodin. V USA jsou mormonské rodiny velmi rozvětvené a obvyklý
počet dětí v manželství je 6 – 7. Ovšem není výjimkou rodina se 13 dětmi. U nás mají rodiny obvykle 1
– 3 děti. Na pražské odbočce má nejpočetnější rodina 5 dětí, ale to už je výjimka.
S tématem rodiny se nabízí zmínit i
mnohoženství
a jeho spojitost s mormony. Pokud někdo slyší o
mormonech, většinou se mu vybaví právě polygamie. Je potřeba zmínit, že toto tvrzení je nepravdivé.
Mnohoženství skutečně u mormonů bylo, ale pouze zpočátku vývoje. Později došlo k úpravám v knize
Mormonově.
Doslova v ní stojí:
„míti více než jednu manželku je dnes neslučitelné s členstvím v Církvi
Ježíše Krista Svatých posledních dnů“
. Proč si toto tvrzení tedy lidé téměř vždy vybaví?
Existuje totiž odnož mormonů, která se nezřekla mnohoženství. Jde o Fundamentalistickou církev Ježíše Krista
Svatých posledních dnů. Má okolo 10 000 členů žijících na pomezí Utahu a Arizony. Málokdo je odliší
od CJKSPD, která se snaží své jméno očistit. Svatí Posledních dnů, o kterých je tato práce, především
ctí zákony dané země, stejně tak jako zákony svého náboženství a obojí je fakticky neslučitelné s
polygamií!
Dalším významným písmem, kterým se mormoni řídí jsou tzv.

Nauka a smlouvy

. Jde o sbírku
božských zjevení J. Smithovi. Jsou zde odpovědi na jeho otázky ohledně víry. Náboženství je zde
pojato z praktického hlediska (jak vést život).
Toto písmo obsahuje také:
a/

Slovo moudrosti

: Jedná se o zdravotní zákon zjevený Pánem pro fyzický i duševní prospěch
Svatých posledních dnů. Podle Knihy Mormonovy Pán zjevil Josephu Smithovi, které druhy potravin
smí členové církve jíst a kterým se mají vyhýbat. Mezi ty látky, kterým se mají vyhýbat, patří: tabák,
alkohol, káva, čaj a drogy. Co se týče čaje, nesmí pít čaj černý a zelený, naopak dovolený je čaj
bylinkový nebo ovocný. Dozvěděli jsme se také, že je celkem velký rozdíl v dodržování této zásady u
nás a v USA. Zatímco český Mormon si zajde do McDonaldu na Coca-colu, objedná si točenou kofolu či
nealkoholické pivo, v USA mnoho členů chápe kávu a čaj škodlivý z hlediska obsaženého kofeinu,
proto si nedopřejí ani takovou Coca-colu a jiné např. energetické nápoje, které lidské tělo doporučují

těmito látkam

b/

Drahocenná perla

: Království Boží na zemi je přirovnáno k drahocenné perle. Drahocenná perla je
také názvem písma CJKPSD. Poprvé bylo vydáno v roce 1851 a obsahovalo materiály, které jsou nyní
v Nauce a smlouvách. Nyní obsahuje výňatky z Genesis přeložené J. Smithem nazvané Kniha
Mojžíšova a Matouše, překlad J. Smitha knihy Abrahamovy, výňatek z dějin Církve napsaných taktéž

Smithem a články víry, třináct prohlášení o víře a nauce

Další aspekty, které podle nás patří mezi morální hodnoty Mormonů:

Zákon desátku

: Všichni věrní členové CJKSPD ochotně platí jednu desetinu jakéhokoliv příjmu jako
desátek. Tento desátek je odepisovatelný z daní. Ovšem nejedná se o příjmy z hazardu či sportky,
protože tato forma zábavy je považována za hříšnou. Fondy desátku jsou následně využívány pro
výstavbu chrámů, sborových domů i dalších budov, poskytování provozních prostředků pro Církev,
financování misionářského programu, přípravu materiálů využívaných v církevních třídách a
organizacích, chrámovou práci, rodinnou historii, vzdělávání a mnoho dalších důležitých církevních
aktivit. Tento fond ještě nebyl nikdy v historii církve zneužit.
Jedním z dalších peněžních zdrojů církve je tzv.
Postní oběť
. Jsou to peníze, které neprojí během
„postní neděle“. Takto ušetřená částka nezůstává v církvi, ale je určena chudým lidem (a to formou
proplacení účtů či materiální podporou). Peníze zůstávají výhradně v dané (pražské) pobočce. Jinak
získané peníze jsou součástí celosvětových církevních fondů
Ve spojení s nakládáním peněz a morálními hodnotami je nutné zmínit
charitativní činnost církve.
Církev se snaží pomáhat potřebným lidem bez ohledu na jejich rasu, národnost nebo náboženství. Má

velmi dobře zorganizovaný program sociální péče, jehož prvořadým cílem je pomáhat těm, kteří jsou

potřební, aby se naučili pomoci sami sobě díky vzdělání a osobní iniciativě. Humanitární fondy vznikají
díky jednotlivým členům Církve, kteří dobrovolně přispívají časem i penězi. V současné době pracuje
více než 1600 dobrovolníků na plný úvazek na dlouhodobých projektech sociální péče po celém světě.
Tito dobrovolníci pracují na vlastní náklady. Mezi tyto projekty patří například čištění vody, poskytnutí
vozíčků pro postižené, školení týkající se zdravotní péče a poskytnutí pomoci v naléhavých situacích,
jako bylo například tsunami v Asii v roce 2004.

Další z morálních zásad určuje : Zákon cudnosti

 

. Tento zákon přikazuje, že před svatbou nesmí mít
členové Církve s nikým pohlavní styk, po svatbě samozřejmě pouze s manželem či manželkou. Není
ale výjimkou – jako ostatně okolo v ateistickém světě – že někteří členové tento zákon nedodržují. Je
obvyklé, že někteří členové tento způsob života neschvalují, ale na druhou stranu dodávají, že je to
vůle každého věřícího, nakolik bude k sobě a své víře upřímný. Co se týče sexu po zbytek života –
tedy v tom provozovaném v manželském svazku – jsou Mormoni zcela moderní. Doporučují
antikoncepci, protože milování s partnerem považují za důležitý nástroj intimity a sblížení partnery.
Také například v otázce homosexuality
nejsou striktně vyhranění. Na homosexuální způsob života
mužů a žen pohlížejí jako na hřích, a není tudíž přípustný, ale není pro ně typické odsuzovat
homosexuála jako člověka. Proto není výjimkou, že člověk takto orientovaný je členem Církve. Ve
Spojených státech je dokonce běžné, že Církev má sbory přímo určené pro takto orientované členy
stejně tak, jako třeba sbory pro mladé nezadané Mormony.
Z církve může být kdokoliv
exkomunikován
za hrubá provinění vůči víře a jejím zákonům. Je to
například popření Ducha Svatého či za kázání špatných nauk či za předmanželský sex (drží se hesla:
„Čím víc toho víš, tím větší máš zodpovědnost“)
Závěrem kapitoly:
Nakonec této kapitoly je nutno uvést, že
morální postavení mormonů se u nás značně liší od Spojených států amerických
. Jelikož je v Americe CJKSPD uznávanou církví, nenastávají členům žádné potíže. Členové církve zastávají (pozn. především ve státě Utah) řadu vysokých a významných
společenských pozic. Lidé se jich „nebojí“, tak jako u nás. V podvědomí Američanů jsou to ti, kdo žijí
disciplinovaný a poctivý život, odmítají kouření či alkohol, stejně jako kávu a čaj – a kdysi v minulosti
uznávali polygamii. V České republice se o této církvi bohužel mezi lidmi moc neví. V obecném
povědomí je to jen další z náboženských sekt. Proto na ně lidé pohlížejí s nedůvěřivostí a někdy až s
odporem. Pokud tedy zjistí, že jde o Mormona – což není na první pohled zjevné – začne se jim
vysmívat či pohlížet na ně mnohdy skrze prsty. Tohle všechno způsobuje obyčejná neznalost lidí.
Své zážitky ohledně tohoto citlivého tématu nám někteří členové sdělili během neřízeného rozhovoru.
Většina z nich už má zkušenosti s některým typem negativního ohlasu. Z našeho výzkummého a
přesto laického pohledu jde o naprosto normální, věřící lidi, kteří jsou milí a velice přátelští. Nejedná
se o puritány, sdílejí mnoho moderních názorů a v neposlední řadě jsou velice vstřícní a tolerantní a to
i vůči ostatním církvím.
S tím souvisí například i vzhled
. Mormoni se nesnaží vybočovat z řady nějakým příliš extravagantním
zjevem. Jak již bylo řečeno, na ulici byste je prakticky nepoznali. Jediným rozdílem je, že chodí častěji
ve svátečním oblečení.
Jedna z členek toto shrnula:
„Měli bychom vypadat tak, abychom se za svůj
vzhled nemuseli stydět před bohem.“
Na ženách rozhodně neuvidíte minisukně, piercing, přehnaný

make-up, nosí pouze nenápadné náušnice, v úvahu nepřichází vyholování lebek. Rozdíly mezi

oblékáním opět souvisí s kulturou v zemi, kde žijí. Samozřejmě mormoni v USA jsou více ortodoxní.
Takovou perličkou je, že například ženy by si na sebe nevzali dvoudílné plavky, aby neodkrývaly více,
než je nutno. U nás tomu tak není.
V některých informačních (laických) zdrojích se uvádí, že Mormoni v Utahu bývají oblečení do hábitů a
jezdí v kočárech. Z rozhovoru s Mormony jsme však zjistily, že se jedná o „nepravé Mormony“. Jedná
se o skupinu odněkud z jihu Utahu, kteří sice užívají knihu Mormonovu, ale ctí odlišná pravidla, která
mnohdy ortodoxně dodržují. Je proto důležité tyto odštěpené skupiny „neházet do jednoho pytle“ s
CJKSPD
Náboženské zvyky a uctívání
Jako první na řadu, začneme-li se zvyky a uctíváním chronologicky, přichází
požehnání dítěte a udělení jména
. Tímto obřadem projde každé dítě z rodiny Mormonů krátce po narození.
Význam tohoto požehnání je předat dítěti božskou přízeň a pravé štěstí. Požehnání často provádí sám otec a to
obvykle o první neděli v měsíci na shromáždění.
6)
Obřad u nás se ničím neliší od obřadu v USA.
Zajímaly nás také obvyklá jména, kterými pojmenovávají Svatí posledních dnů své děti. U nás
většinou děti dostávají jména obyčejně podle módy či rodinných zvyků. V USA také, ale přeci jen je
zde vyšší koncentrace jmen jako Hyrum nebo Brigham, která jsou pro Mormony typická.
Dalším významným náboženským obřadem je
křest
. Zde se CJKSPD odlišuje od ostatních
křesťanských církví. Křest se totiž provádí až v osmi letech dítěte a to z důvodu, který je zcela jasně
popsán v knize Mormonově:
„Zbytečná praktika křtění nemluvňat a dětí, které nedosáhly věku
zodpovědnosti, což je osm let. Pán odsuzuje křest malých dětí. Děti se rodí nevinné a bez hříchu.
Satan nemá žádnou moc pokoušeti děti, dokud nezačnou býti zodpovědnými, a tak nemají zapotřebí
činiti pokání nebo býti pokřtěny. Děti mají být pokřtěny ve věku osmi let.“
Dalším důvodem je, že
osmileté dítě už je schopno významu křtu porozumět. Členi, kteří přistoupí k Církvi jako dospělí jsou
samozřejmě také pokřtění. Osoba, která je křtěna, je zcela ponořena do vody.
CÍRKEV JEŽÍŠE KRISTA SVATÝCH POSLEDNÍCH DNŮ – tzv. Mormoni
Hospodářská a kulturní studia (HKS) – http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/
oblékáním opět souvisí s kulturou v zemi, kde žijí. Samozřejmě mormoni v USA jsou více ortodoxní.
Takovou perličkou je, že například ženy by si na sebe nevzali dvoudílné plavky, aby neodkrývaly více,
než je nutno.
U nás tomu tak není.
V některých informačních (laických) zdrojích se uvádí, že Mormoni v Utahu bývají oblečení do hábitů a
jezdí v kočárech. Z rozhovoru s Mormony jsme však zjistily, že se jedná o „nepravé Mormony“. Jedná
se o skupinu odněkud z jihu Utahu, kteří sice užívají knihu Mormonovu, ale ctí odlišná pravidla, která
mnohdy ortodoxně dodržují. Je proto důležité tyto odštěpené skupiny „neházet do jednoho pytle“ s
CJKSPD.
Náboženské zvyky a uctívání
Jako první na řadu, začneme-li se zvyky a uctíváním chronologicky, přichází
požehnání dítěte a udělení jména
. Tímto obřadem projde každé dítě z rodiny Mormonů krátce po narození.
Význam – tohoto požehnání je předat dítěti božskou přízeň a pravé štěstí. Požehnání často provádí sám otec a to
obvykle o první neděli v měsíci na shromáždění.
6)
Obřad u nás se ničím neliší od obřadu v USA.
Zajímaly nás také obvyklá jména, kterými pojmenovávají Svatí posledních dnů své děti. U nás
většinou děti dostávají jména obyčejně podle módy či rodinných zvyků. V USA také, ale přeci jen je
zde vyšší koncentrace jmen jako Hyrum nebo Brigham, která jsou pro Mormony typická.
Dalším významným náboženským obřadem je
křest
. Zde se CJKSPD odlišuje od ostatních
křesťanských církví. Křest se totiž provádí až v osmi letech dítěte a to z důvodu, který je zcela jasně
popsán v knize Mormonově:
„Zbytečná praktika křtění nemluvňat a dětí, které nedosáhly věku
zodpovědnosti, což je osm let. Pán odsuzuje křest malých dětí. Děti se rodí nevinné a bez hříchu.
Satan nemá žádnou moc pokoušeti děti, dokud nezačnou býti zodpovědnými, a tak nemají zapotřebí
činiti pokání nebo býti pokřtěny. Děti mají být pokřtěny ve věku osmi let.“
Dalším důvodem je, že
osmileté dítě už je schopno významu křtu porozumět. Členi, kteří přistoupí k Církvi jako dospělí jsou
samozřejmě také pokřtění. Osoba, která je křtěna, je zcela ponořena do vody.
Po křtu – tedy vstupu do rodiny Církve – je novému členu přiřazena pozice. Funkci na této pozici
vykonávají bez nároku na odměnu. Příkladem takové funkce může být např. učitel. O přidělení funkce
rozhoduje prezident odbočky (v Praze pan Radovan Čaněk. Den před naší návštěvou pražské odbočky
byly pokřtěny rovnou tři děti. Prezident odbočky tuto událost hrdě oznámil na Nedělním shromáždění.
Křest se koná ve sborovém domě, který je vybaven křtitelnicí, za účasti rodinných příslušníků a přátel
pokřtívaného. V místech, kde není kostel se křtitelnicí, se využívá vhodné místo (např. bazén, rybník,
potok, moře). Obřad křtu v chrámu se provádí jedině za již zesnulé lidi.
Takovýto obřad pak provede člen rodiny stejného pohlaví.
Zde je možnost upozornit na rozdíl mezi Mormony u nás a v USA. Zatímco v USA se naprostá většina
lidí stává členem církve poté, co v ní byli vychováni prostřednictvím rodičů, u nás jsou tací spíše
výjimkou. Lidé v České republice přichází do Církve sami od sebe, ze svého vlastního přesvědčení.
Přijat může být každý. Seznámili jsme se s americkými misionáři, kteří byli pokřtěni v osmi letech a
naopak s českými Mormony, kteří byli pokřtěni až v pozdějším věku.
Vysvěcení do kněžství
: Církev má laické kněžstvo, nikoli profesionální. Mladý muž, který je toho
hoden, může být ve věku 12 let vysvěcen do
Aronova kněžství
, jde o tzv. menší kněžství. S tímto
kněžstvím se pojí pravomoc křtít. Ve věku 18 let pak mohou obdržet
Melchisedechovo kněžství
, neboli
vyšší kněžství. Rodina se obvykle účastní obřadu vysvěcení, aby projevila svou lásku a podporu. Starší
muži, kteří se k Církvi připojí v dospělosti, mohou obdržet kněžství, jakmile jsou připraveni přijmout
požehnání a povinnosti úřadu v kněžství. Ženy nemohou kněžství přijímat.
Požehnání pro uzdravení
Požehnání pro uzdravení je jakýsi způsob zahánění nemoci. Potřeba je k
němu malá nádobka naplněná olivovým olejem, který je posvěcen. Tímto olejem se pomaže hlava
nemocné osoby a poté nositelé kněžství vloží ruce na hlavu nemocného a potvrdí tak pomazání
zároveň s přednesem požehnání. Uzdravení sice není zaručené, ale Bůh by k němu měl dopomáhat.
Toto požehnání není pouze pro lidi nemocné, ale i pro ty, co mají v životě nějaké problémy či prochází
složitým obdobím. Dalším případem, kdy se požehnání provádí, je např. dětem před nástupem do
školy, aby se jim dařilo. Proto, když jsme se zúčastnily výuky primárek, se více než polovina dětí
hlásila, že už požehnání někdy dostala.
Sňatek
Manželství mezi mužem a ženou je posvátný svazek, který může pokračovat i po smrti –
pokud jsou partneři oddáni božsky schválenou pravomocí a pokud žijí podle Božích přikázání. Manžel a
manželka jsou rovnocenní partneři. Jejich děti jsou pak darem od Boha.
Pokud je sňatek uzavírán v chrámu, je pozváno pouze několik hostů, kteří jsou v chrámu svědky
obřadu. Tito hosté jsou členové Církve, kteří jsou hodni vstupu do chrámu. Další hosté se připojují ke
svatebčanům poté, co vyjdou z chrámu. Takový chrám se na území České republiky nenachází.
Zvláštností chrámu je nutnost, aby byli oba svatebčané členi CJKSPD. Nejbližší takový chrám je v
Německu ve Freibergu. Jinak se svatby mohou konat na jednotlivých odbočkách za přítomnosti
prezidenta dané odbočky. Sňatek zde mohou uzavírat i „smíšené páry” tzn. jeden ze svatebčanů
nemusí být členem církve.
Zde nalézáme poněkud důležitý rozdíl mezi Spojenými státy a Českem. U nás totiž není sňatek
uzavřený v chrámu úředně platný, tak jako v USA. Proto v ČR musí svatbě církevní (té před bohem)
předcházet svatba úřední. V Čechách je také trendem vdávat se mnohem později, než je to u
Amerických členů Církve.
Se svatbou samozřejmě souvisí v dnešní době i
rozvody
. Ani ty nejsou v církvi zapovězeny. V
odbočce jsme se setkaly s mužem, členem církve, který je rozvedený.
Smuteční obřad
Smuteční obřad Svatých posledních dnů se svým průběhem podobá tradičnímu
křesťanskému obřadu. Je však zpravidla veden biskupem sboru a probíhá ve sborovém domě. Na
pohřbu panuje vcelku pokojná atmosféra, která odráží náboženskou víru v to, že rodiny mohou být po
tomto životě opět spolu (samozřejmě smutek zde má své místo také). Smuteční obřad je tedy veden v
duchu naděje a někdy i radosti. Rodina a přátelé samozřejmě truchlí pro ztrátu svého milovaného, ale
vědí, že se s ním opět shledají. Tato znalost jim dodává útěchu. Jinak se smuteční obřad ničím neliší
od tradičního křesťanského. Pouze pokud jde o vysokého představitele, jsou zde určitě výjimky, stejně
jako v jiných církvích (např. nedávný smuteční obřad Hinckleyho, která byla přenášena satelitem).
Svatí posledních dnů nemají žádné vlastní hřbitovy ani náhrobky, jako např. židé. Někdy se provádí takzvané zasvěcení hrobu (požehnání místa), které se provádí na přání rodiny.
Genealogie
: Vzhledem k tomu, že Církev pokládá takový důraz na rodinná pouta k našim předkům i
potomkům, pečuje o největší sbírku záznamů o rodinné historii na světě. Církev uchovává miliony
záznamů pocházejících z církevních i veřejných zdrojů a nabízí je zdarma k dispozici na internetových
stránkách a ve více než 3 400 střediscích rodinné historie po celém světě.
I zde je rozdíl mezi USA a ČR. Ve spojených státech jsou veškeré údaje volně přístupné. U nás je však
pátrání po předcích složitější. Databáze nejsou veřejně přístupné. Přesto se však čeští Mormoni snaží
dohledat své předky. Každého, koho jsme se zeptaly, odpověděl, že na genealogii své rodiny pracuje.
Dohledávání předků má svůj hlubší smysl. Protože všichni na zemi nemají příležitost přijmouti
evangelium během smrtelnosti, Bůh uznává křty prováděné v zastoupení za mrtvé. Tudíž ti, kteří
přijímají evangelium v duchovním světě, mohou získati oprávnění pro vstup do Božího království.
Křest v zastoupení za mrtvé podstupují jejich prostředníci. Takový křest je možné vykonat pouze v chrámu.
Facebook

Pin It on Pinterest

Share This