MÉ SLOVO NECHŤ ve vás ožije, neboť to jediné vám může přinést užitek, který potřebujete, aby mohl váš duch vystoupit vzhůru do světlých výšin věčných zahrad Božích.

Není nic platné o Slově vědět! I kdybyste uměli celé mé Poselství odříkávat zpaměti větu za větou, abyste poučovali sebe a své bližní… nebylo by vám to k užitku, jestliže podle něj nejednáte, ve smyslu mého slova nemyslíte a nezařídíte si podle něj celý svůj pozemský život jako samozřejmost, jež vám přešla do masa a krve a nedá se od vás odloučit. Jedině pak můžete čerpat z mého Poselství věčné hodnoty, které jsou v něm pro vás uloženy.

»Podle jejich skutků poznáte je!« Tato Kristova slova platí především všem čtenářům mého Poselství. Podle jejich skutků, to znamená v jejich působení, v myšlení a konání všedních dnů jejich života na zemi. K jednání patří i vaše řeč, nejen vaše počínání. Vždyť i řeč je jednání, jehož účinky jste dosud podceňovali. Patří k němu dokonce i myšlenky.

Lidé obvykle říkají, že z myšlenek se »clo neplatí«. Tím chtějí naznačit, že za myšlenky nemohou být pozemsky voláni k odpovědnosti, protože jsou na stupni pro lidské ruce nedosažitelném.

Tak si tedy často pohrávají tím nejlehkomyslnějším způsobem s myšlenkami, nebo lépe řečeno zahrávají si v myšlení. Žel, často je tato hra velmi nebezpečná, ačkoliv se lehkovážně domnívají, že z ní mohou vyjít nedotčeni.

V tom se však mýlí, neboť i myšlenky patří k hrubohmotnosti a v ní také musí být za všech okolností odčiněny. Až se duch jednou odloučí od pozemského těla, bude teprve po jejich odčinění schopen vznést se netísněn vzhůru.

Snažte se proto, aby se i vaše myšlenky zachvívaly ve smyslu mého Poselství tak, abyste chtěli jen to, co je ušlechtilé a nesestupovali do nížin v domnění, že to nikdo nemůže vidět ani slyšet.

Myšlenky, slova a viditelné činy patří všechny do říše hrubohmotnosti tohoto stvoření.

Myšlenky působí v jemné hrubohmotnosti, slova ve střední a viditelná jednání se formují v nejhrubší, tedy v nejhutnější hrubohmotnosti. Všechny tyto tři druhy vašeho počínání jsou hrubohmotné!

Formy těchto tří druhů jsou však spolu velmi úzce spojeny, jejich účinky do sebe vzájemně zasahují. Co to pro vás znamená, jak pronikavě a často i rozhodujícím způsobem to zasahuje do průběhu vašeho bytí, nedokážete zatím ani odhadnout.

To znamená, že i myšlenka může ještě samostatně působit dále podle svého druhu a posilovat všechno stejnorodé ve střední hmotnosti, a tak pomáhá vytvářet formy mající více síly. To se další činností stupňuje, až vznikne viditelná a účinná forma, která se projeví v nejhrubší hmotnosti, přičemž vy sami toho zdánlivě nejste přímo zúčastněni.

Je zdrcující toto vše vědět, známe-li myšlenkovou bezstarostnost a lehkomyslnost pozemských lidí.

Aniž byste to věděli, podílíte se na mnohém činu některého z vašich bližních jen proto, že se mu dostalo posily způsobem, který jsem vám právě vysvětlil. Posily, schopné ho dohnat ke hmotnému provedení něčeho, co v něm doposud bylo v klidu a s čím si dosud v myšlenkách jen zahrával.

Mnohý pozemský člověk se s pohoršením pozastavuje nad skutkem svého bližního, zavrhuje jej a odsuzuje, a přitom je za něj před věčnými Božími zákony spoluodpovědný! Může se přitom jednat o jemu úplně neznámého člověka a o čin, který by on sám v nejhrubší hmotnosti nikdy neprovedl.

Jen se vmyslete do takových dějů, pak teprve správně porozumíte, proč k vám volám ve svém Poselství: »Udržujte krb svých myšlenek čistý, tak založíte mír a budete šťastni!«

Stanete-li se však svou vlastní očistou dosti silnými v dodržování těchto slov, bude na zemi pácháno mnohem méně zločinů než dosud, zločinů, na nichž nesou spoluvinu mnozí lidé, aniž si to uvědomují.

Čas a místo takových činů přitom nehraje roli. I kdyby se staly na protilehlé části zeměkoule od místa, kde se sami zdržujete, v krajinách, kam vaše noha nikdy nevkročila a o nichž nemáte ani potuchy. Vaše myšlenkové hrátky posílí stejnorodost všude tam, kde ji objeví, bez ohledu na vzdálenost, národnost a zemi.

Tak mohou časem myšlenky nenávisti a závisti napadat jednotlivce, skupiny nebo celé národy, v nichž najdou stejnorodost, a donutit je k činům, jejichž konečné vnější projevy jsou zcela odlišné od původních výtvorů vašich myšlenkových hrátek.

Účinek se pak projeví podle cítění, které má v době činu v sobě člověk, který skutek provádí.

Tak můžete přispět ke spáchání skutků, na jejichž hrůznost jste vy sami ve skutečnosti nikdy nepomysleli, a přece jste s nimi spojeni a část zpětného působení musí zatížit vašeho ducha, musí se naň zavěsit jako závaží, až se duch odloučí od těla.

Avšak naopak můžete také ještě daleko více přispět k míru a ke štěstí lidí, můžete se čistým, radostným myšlením podílet na skutcích, které provedou úplně neznámí lidé.

Odtud k vám samozřejmě proudí nazpět požehnání, a vy nevíte, proč k vám přichází.

Kdybyste mohli jen jednou vidět, jak se neochvějná spravedlnost nejsvětější vůle Boží neustále naplňuje v samočinných zákonech tohoto stvoření a postihuje každou jednotlivou myšlenku, kterou chováte, pak byste se snažili všemi silami udržet čistotu svého myšlení!

Teprve tím se pak stanete lidmi, které chce Stvořitel ve svém díle milostivě přivést k vědění, jež jim propůjčí věčnost a učiní z nich pomocníky ve stvoření. Ti jsou hodni přijímat vznešené milosti, určené lidskému duchu, aby je v radostném a vděčném předávání poskytl přeměněné těm tvorům, kteří je mohou přijímat jen ­takto člověkem přetvořené a kteří jsou dnes od nich násilně odříznuti úpadkem lidského ducha, ač již zažili doby lepšího a čistěji se zachvívajícího lidstva.

Tím jste však pro sebe na zemi prožhavili k životu teprve jednu větu z mého Poselství!

Je pro vás tou nejtěžší, která pak všechno ostatní velmi ulehčí a jejíž splnění vyvolá před vámi pozemsky viditelně, hmatatelně zázrak za zázrakem. –

Když jste se takto překonali, čeká vás na cestě ještě další nebezpečí, vzešlé z pokřiveného lidského myšlení: v ovládání myšlenek poznáte moc, a tu byste až příliš rádi chtěli vtlačit do zcela určitých forem, aby sloužila tomu či onomu zvláštnímu účelu podle vašich vlastních přání.

Již dnes vás chci před tím varovat. Neboť nebezpečí vás může sevřít a zahynuli byste v něm, i když jste již vkročili na správnou cestu.

Chraňte se vynucovat si tuto čistotu myšlenek křečovitým
bojem
. Již tím byste je nutili do určitých kolejí. Vaše úsilí by se stalo kejklířstvím, věcí uměle vynucenou, a nemohlo by mít tak velký účinek, jaký mít má. Přineslo by škodu místo užitku, protože by mu chyběla ryzost svobodného citu. Bylo by opět jen činností rozumového chtění, ne však prací vašeho ducha. Varuji vás před tím.

Myslete na slova mého Poselství, která vám říkají, že pravá velikost může spočívat jen v jednoduchosti, protože pravá velikost je jednoduchá! Tuto jednoduchost snad lépe pochopíte, jestliže ji přechodně nahradíte lidsky pozemským pojmem prostoty. Ten je snad vašemu chápání bližší, a tak vystihnete to pravé.

Myšlenkovým chtěním nemůžete dát svým myšlenkám tu čistotu, kterou mám na mysli, ale čisté chtění musí ve vás vystoupit z vašeho citu prostě a bez omezení, nikoliv vtěsnané do slov, z nichž může vzejít jen ohraničený pojem. To nesmí být. Všeobsáhlé usilování k dobrému, to je to pravé, čeho je vám třeba. To je schopno vaše myšlenky při jejich zrodu zahalit, prostoupit ještě dříve, než utvoří formu.

Není to těžké, je to dokonce mnohem lehčí než jiné pokusy, jakmile necháte vládnout prostotu, v níž nemůže vzniknout domýšlivost rozumu na vlastní schopnosti a vlastní sílu. Oprostěte se od myšlenek a osvoboďte v sobě touhu po ušlechtilosti a dobru, pak máte pravý základ k myšlení, který vyvěrá ze chtění vašeho ducha; co potom z něj vznikne, můžete klidně přenechat práci rozumu k provedení v nejhrubší hmotnosti. Pak se nemůže zformovat nic nesprávného.

Odhoďte daleko od sebe všechny trýznivé myšlenky, zato důvěřujte svému duchu. Ten si již najde správnou cestu, jestliže mu ji sami nezazdíte. Být duchovně svobodný neznamená nic jiného, než ponechat duchu v sobě jeho vlastní cestu! On pak nemůže směřovat jinam než do výšin. Vždyť tam nahoru ho neúchylně táhne již sama jeho stejnorodost. Dosud jste ho od toho zdržovali, takže se nemohl rozvinout. Spoutali jste tak jeho vzlet či jeho perutě.

Základ k výstavbě nového lidstva, který nemůžete ani nesmíte obejít, spočívá v této jedné větě: Udržujte krb svých myšlenek čistý!

tím musí člověk začít! To je jeho první úkol, který ho učiní tím, kým být musíVzorem pro všechny, kdo usilují ke Světlu a Pravdě, kdo chtějí celým svým bytím vděčně sloužit Stvořiteli. Kdo toto splní, nepotřebuje už jiné pokyny. On je takový, jaký být má, a dostane se mu nezkráceně pomocí, které na něj ve stvoření čekají, aby ho bez přerušení vedly vzhůru.