0 Items
WOOCS 2.1.8
Vyberte stránku

Praha a české královské korunovační klenoty!

Je známo, že lidé odpradávna hledali a nacházeli v krajině, ve které žili, místa, kde cítili vyzařovat zvláštní energie – někdy pozitivní a někdy negativní. Právě výrazné pozitivní síly hrály důležitou roli při zakládání hradišť, měst či svatyní. Byly to přesně ta místa, které později využili i stavitelé kostelů a chrámů. Existují i místa v přírodě, která byla od nepaměti vnímaná jako posvátná či magická. Kvalita i působnost těchto sil může být ale odlišná. Na jednom místě lze najít energie k tělesné regeneraci a na jiném pozitivní působení pro potěchu duše. Takových míst je v naší zemi nespočet.

Praha – Starodávná Praha je silně energetická, zvláštní a nadčasová, věže a věžičky mají z geomantického hlediska

blahodárný vliv na své okolí. Každá věž rezonuje energiíí posbíranou ze svého okolí, přebytečnou energii vyzařuje zpět do vesmíru, tím své okolí stabilizuje a vyrovnává. Věže vytvářejí harmonické proudění vesmírných sil. To je jeden z důvodů proč je Praha mystická a tajemná. V oblasti Vyšehradu můžeme najít zdroj ženské energie a v oblasti kde stojí chrám sv. Víta můžeme pocítit zdroj mužské energie .

Silně zhmotnělou magickou energii má Karlův most lemovaný neopakovatelnou architekturou, jeho stavba byla zahájena v čase přesně vypočítaném astrology Karla IV. Víte že v den letního slunovratu, v podvečer tohoto magického svátku, vytvoří zapadající slunce magické spojení staroměstské mostecké věže se Svatovítskou katedrálou? S místem jenž lze považovat, za posvátný chrám s nezaměnitelnou mystickou pamětí.

Dvorní astrologové Karla IV zahájili stavbu přesně na den,hodinu a minutu, kdy se všechny planety nacházeli nad obzorem.

Nepříznivý vliv planety Saturn byl eliminován postavením Slunce, Merkura a Saturnu ve společné konjunkci, proto má tento den,datum a čas tak významný astrologický vliv.Všiměte si že číselná řada, přesného času položení základního  kamene je sama o sobě zvláštní tím, že jej tvoří pouze lichá šťastná čísla, která se navíc ve stejném sledu od předu pozpátku dají číst směrem k mystické devítce uprostřed roku 1357, 9.7. v 5 hodin a 31 minut

Magická Posloupnost (1-3-5-7-9-7-5-3-1)

Praha, pocházející z indického slova Pragaja Déva Pragaja – znamená Setkání Bohů, a tak Praha se má stát střediskem, obrodného hnuti světových dějin, ve smyslu duchovního vývoje.

Magických míst v Praze a jejím okolí je mnoho

Jedním z nejzajímavějších  je okolí letohrádku Hvězda a letohrádek sám. Postaven byl na základech magického učení o posvátné geometrii kousek , od Prahy v královské oboře. Letohrádek ve své architektuře, skrývá nejeden magický symbol. Např. půdorys letohrádku tvoří dva protínající se trojuhelníky – ty vytvářejí známou šesticípou hvězdu hexagram. Magicky působí také ozvěna uvnitř.

Královská koruna symbol posvěcené moci, slouží v podstatě jako energetický přijímač a vysílač. Slouží jako nástroj k otevírání korunní čakry. Přináší nadčasové vize. Síla každé královské koruny je ve zlatě, stříbře a promyšlených symbolických detailech. A samozřejmě v pečlivě vybraných drahých kamenech a barvách to vše přináší velkou spirituální energii. Koruna je kruhová, a zde je skryt symbol kruhu a nekonečnosti. Drahé kameny čistí , léčí a nabíjejí auru a nositele dobíjejí silnými vibracemi. Král Karel IV. byl mystikem své doby. A ani Praha neztratila své tajuplné,mystické a spirituální kouzlo do dnešních dob.

České královské korunovační klenoty, mají nejenom neuvěřitelnou historickou hodnotu ale i spirituální ,duchovní  a mystický význam.

Drahé kameny a drahokamy mají silnou léčivou moc např.

Rubín – ochranná moc,hrdinské činy

Safír- čistota ducha i těla

Smaragd – jasnozřivost,duševní síla

Perla – odhodlání a vůle

Praha, zejména Vyšehrad přijímá a vyzařuje energii se zvláštní duchovní strukturou a konkrétním posláním a odkazem pro celý svět. Energie vesmírného dualistického systému se na posvátném místě v české kotlině setkávají a vzájemně rezonují. Mystická Praha, která nikoliv náhodu je srdečním centrem evropy, se stává centrem vývoje lidského ducha.Vltava se stává posvátnou řekou,kudy proudí voda – v hudební notě opěvované řeky – tudy nese energie – informace o mystickém významu duchovních symbolů českého království.

Horská pásma v naší domovské krajině, nejenže ochrańují naši zemi, dokonce se stávají podobně jako pražské věže,

vesmírnými anténami, pro příjem a zpětné vyzařování energiíí – informací. Nemáme sice na našem území nejvyšší horu světa, přesto ale máme silnou duchovní základnu ve slovanských tradicích, a pamětích našich předků, které nosíme v sobě, a ve svém nitru nevědoucně opatrujeme. Pravdou však je že si to začíná s přílivem energetických sil uvědomovat čím dál více lidí, svět totiž není jen co vidíme ale i to co cítíme energeticky.

Začínáme si uvědomovat, že duchovní předurčenost , slovanských národů není náhodná. A že ani pozitivní energie která k nám proudí, nás nezbavuje odpovědnosti pro budoucnost. Všude kolem nás sílí posvátnost a božskost slovanských jazyků, smysly vnímatelná skutečnost produchovnění našeho kraje je již nepřehlédnutelná, ačkoliv nás mohou mást vnitřní politické události. Za těmito událostmi se skrývá doposud méně viditelná bezpečnost naší země, která není a nebude náhodná.Vychází z mírného karmického zatížení naší země. Nesmíme také zapomínat že do naší pamětě patří také duchovnost a energie Slovenska.

Karmické zatížení západní Evropy je s energiemi zrcadlícími se v srdci Evropy nesrovnatelné. Slovanské duše jsou vysoce intuitivní,vnímají sílu slova – především nádherného,tvárného a silně energetického jazyka českého. Vnímají sílu pradávné mystiky a slovanského duchovenství, a nikdy zcela nepřijali nesprávné zmanipulované výklady, náboženského modlářství.

Na první pohled jsou lidé naší země povrchní, zaujatí hmotou a sférou existence ale ducha národa našich dějin, v sobě nezapřeme, a jsme v tomto směru čím dál více čitelnější.

Duchovní jádro království  našeho rodného kraje  nás na neviditelné energetické pavučině připomínající slovenskou krajku, čím dál více navzájem propojuje.

Ve svých vizích se čím dál více odpoutáváme od nefungujících dogmat, a přijímáme a vysíláme energie, které přispívají k utváření spravedlivějšího světa. Toto vše je již více než zřejmé, přesto prozatím nemůžeme tento proces neodvratné obrody, přehnaně idealizovat.

Nyní procházíme přechodným, pro někoho citelným hodně očistným obdobím, kdy vychází na světlo různé maskované pravdy, kdy vše co je dobré a vše co je zlé se radikálně zviditelňuje. Zrno se odděluje od plev! Jak říkal Kristus!

Během času který s eviditelně zrychluje,následkem ubíhajících událostí, také rozpoznáme že některé záležitosti míněné jako zlé se v dobré obrátí a naopak. Především v politické sféře zažijeme různá překvapení. Staré systémy se hroutí a to ale neznamená že máme na růžích ustláno, ale vyšší dimenze vědomí nás povede tou nejsnadnější cestou proměny bez velkých šrámů a dramat. Od našich předků se máme co učit.

Lidské vědomí, které je vícerozměrné, a mnohaúrovňový vesmír existují na základě touhy existovat. V okamžiku, kdy člověk dosáhne nové úrovně vědomí, přemění se pasivní lidská touha existovat na spokojený psychický a duševní život.

Přijměte model svobodné osobnosti

Díky poznání, které nabízí tato kniha, lze přijmout odvážný model svobodné osobnosti, přeměnit vědomí na vysoce kreativní, uvědomit si sílu přítomného okamžiku, posílit životní energii, zdraví a mezilidské vztahy, a uskutečnit tak skok do nové reality spokojeného života.

Psychologie a moc vědomí


České korunovační klenoty jsou souborem předmětů ze sbírky Svatovítského pokladu a sloužily jako odznaky (insignie) vlády a moci českých králů. Udělovaly se při korunovaci.

Soubor zahrnuje Svatováclavskou korunukrálovské žezlokrálovské jablko, dále kožená pouzdra na korunu, žezlo a jablko, podušku pod korunu, korunovační plášť s hermelínovými doplňky, štólu, pás a tzv. manipul.[1] Svatováclavskou korunu nechal v letech 1345 až 1346 zhotovit Karel IV. ke své korunovaci českým králem, což ji dělá čtvrtou nejstarší v Evropě. Ostatní předměty se staly součástí později. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zvaný korunovační, a obřadní korunovační meč svatého Václava.[2]

Korunovační klenoty jsou národní kulturní památkou,[1] za niž byly prohlášeny v roce 1962 na druhém místě po Pražském hradě.[3] Uloženy jsou v Korunní komoře chrámu sv. Víta v Praze, odkud jsou vynášeny jen při zvláštních příležitostech.

Královské jablko

nebo také globus cruciger (lat. sféra nesoucí kříž) je jedním z korunovačních klenotů ve tvaru koule s nasazeným křížem na horní straně. Symbolizuje svět, který je zobrazený glóbem, nad nímž vládne Kristus, symbolizovaný křížem.Obě polokoule jablka jsou zdobeny tepanými reliéfními scénami ze Starého zákona, nahoře historie krále Davida: 1. pomazání Davida na krále; 2. zápas Davida s Goliášem. Na dolní polokouli jsou tři výjevy z knihy Genesis (Stvoření): 1. Adam klečící před Bohem Stvořitelem, 2. uvedení Adama do ráje, 3. Bůh Stvořitel varuje Adama a Evu před stromem poznání.

 

 

 

 

 

 

 

 

Svatováclavská koruna má podobu zlaté čelenky, složené ze čtyř dílů. Každý z těchto dílů má na vrcholu velkou lilii. Čelenka je zhotovena ze zlata o ryzosti 22 karátů. Díly jsou nahoře spojeny dvěma příčnými pásky (kamarami) o šířce 4 centimetry, které jsou v místě svého překřížení (na vrcholu) osazeny křížkem. Kamary jsou zhotoveny ze zlata nižší ryzosti (19 až 20 karátů) než čelenka a byly posázeny dvojicemi 30 zelených smaragdů a rubínů. Pásy pocházejí ze zlatého opasku, který byl svatebním darem Blanky z Valois, snad od jejího nevlastního bratra, francouzského krále Filipa VI. Jednotlivé části koruny jsou spojeny zlatými závlačkami. Koruna je osazena 96 drahými kameny a perlami, z nichž nejvzácnější je červený kámen, rubelit (do roku 1998 považovaný za rubín)[4], o rozměrech 4 × 3,7 cm na čelné straně. Celkem bylo použito 19 safírů, 30 smaragdů, 44 spinelů, 1 rubín, 1 rubelit, 1 akvamarín a 20 perel. Do křížku na vrcholu byl údajně vložen trn z koruny Ježíše Krista, který Karlu IV. daroval francouzský král Jan II. Dobrý. Na zlaté obroučce křížku je vyrytý latinský nápis HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI (Zde je trn z koruny Páně).

Koruna váží 2358,04 gramů, lilie dosahují výšky 19 centimetrů, průměr čelenky je 19 až 21 centimetrů.

 

Královské žezlo

Žezlo vytvořil augsburský zlatník Hans Haller roku 1533 pro krále Ferdinanda I. Habsburského. Je zhotoveno z osmnáctikarátového zlata. Má délku 67 cm a váží 1013 g. Je ozdobeno 4 safíry, 5 spinely a 62 perlami. Mimořádně velký spinel je osazen na vrcholu žezla. Žezlo se skládá ze čtyř částí. Rukojeť je pokryta emailovými lístky, květy a větévkami a je po obou stranách zakončena věnečkem perel. Dřík žezla je zdoben rovněž rostlinným dekorem. Hlavice žezla je stylizována do tvaru květu mezi spirálkami a je osazena perlami, vrtanými safíry a rubíny na trnech.

Karel IV.

Svatováclavskou korunu nechal vytvořit Karel IV. v roce 1346 ještě jako moravský markrabě poté, co bylo v Praze založeno arcibiskupství (1344) a papež Klement VI. udělil pražským arcibiskupům právo slavnostně pomazat a korunovat české krále. Na Karlovu žádost vydal papež 6. května 1346 bulu na ochranu této koruny (první písemná zmínka o koruně). Zakazuje v ní korunu zcizit, prodat nebo zastavit. Z rozhodnutí Karla IV. se stala koruna majetkem svatého Václava, na jehož hlavě (relikviářové bustě v kapli sv. Václava chrámu sv. Víta) měla být trvale uložena. Králům byla pouze zapůjčena v den korunovace a měla být ještě tentýž den večer navrácena. Za zapůjčení koruny měl každý v budoucnu zaplatit tři sta kop ve prospěch kostela a pražské kapituly.

Za života Karla IV. byla koruna několikrát přepracována, jak o tom svědčí soupisy chrámového pokladu. Původní podoba však vzhledem tomu, že koruna byla vystavována jen výjimečně, nebyla zachycena na soudobých obrazech. Soupis z roku 1385 již zachycuje současnou podobu. Poslední úprava však byla provedena zřejmě ještě před Karlovou smrtí (1378).

Karel IV. zřejmě také nechal vytvořit žezlo a jablko, které však nejsou v současnosti součástí souboru. Pravděpodobně jsou dnes uloženy ve Vídni (viz dále). Karel IV. se také podílel na sepsání Řádu korunování českého krále a královny.

 

 

 

 

 

Facebook

Pin It on Pinterest

Share This