0 Items
WOOCS 2.1.8
Vyberte stránku

Poselství Grálu ! Číst – Abdrushin – Kniha 3 dílná většinou nedostupná! Sehnat

Odhoďte daleko od sebe všechny trýznivé myšlenky, zato důvěřujte svému duchu. Ten si již najde správnou cestu, jestliže mu ji sami nezazdíte. Být duchovně svobodný neznamená nic jiného, než ponechat duchu v sobě jeho vlastní cestu! On pak nemůže směřovat jinam než do výšin. Vždyť tam nahoru ho neúchylně táhne již sama jeho stejnorodost. Dosud jste ho od toho zdržovali, takže se nemohl rozvinout. Spoutali jste tak jeho vzlet či jeho perutě.

TŘI DÍLY Poselství Grálu obsahují celkem 168 na sebe obsahově navazujících přednášek, předkládajících ucelený obraz celého stvoření.

Kniha je uspořádána tak, že od jednoduchého líčení pojmu nebo skutečnosti přechází ke stále obšírnějším vysvětlením. Doporučuje se proto číst přednášky v jejich pořadí.

Poselství grálu vám může pomoc k objasnění vnitřního světa např. proč máte problémy v práci,ve vztazích v rodinách atd….

Z vlastní zkušenosti vím, že někdy se dějí děsivé věci, sny, jednání některých lidí, závist, žárlivost, neschopnost rozumné komunikace, které si člověk nemůže nijak logicky vysvětlit. Po srážce s narcistickým člověkem jsem došla až sem ale musela jsem zestárnout a potopit se hlouběji, roky nevyřešený problém, mě dostal až ke spirituálnímu probuzení! Zdá se že největším problémem této doby jsou mezilidské vztahy. Jakmile věci pochopíte,pojmenujete můžete je odseknout a nechat jít. Někdy se člověk zasekne a zůstane viset jen protože nemá správné nářadí já začala kopat v náboženských knihách, obrátila jsem duchovní,filozofickou a náboženskou literaturu vzhůru nohama a konečně vím. Tento svět je jako kyvadlo, sem tam – situace se stále opakují, to jen my máme jiná těla a žijeme v různých dobách….ale duše ta zůstává a tahá si svá břemena sebou… Když spácháte sebevraždu v příštím životě se ocitnete tam kde jste nyní skončili.

https://poselstvigralu.org/ve-svetle-pravdy-obsah-knihy/ Náhled do kapitol

  • – Ve světle Pravdy
  • ABD-RU-SHIN, AUTOR knihy „Ve světle Pravdy“, se občanským jménem jmenoval Oskar Ernst Bernhardt. Byl to Němec, narodil se 18. dubna 1875 v Bischofswerdě poblíž Drážďan. Jméno Abd-ru-shin, pod kterým psal přednášky svého „Poselství Grálu“, znamená příbližně „služebník Světla“.V roce 1928 přesídlil Oskar Ernst Bernhardt do Rakouska, kde žil až do doby, kdy mu nacisté vyvlastnili majetek a jeho dílo „Ve světle Pravdy“ zakázali. Znemožnili mu tak další působení, poslední léta svého života musel strávit pod dohledem gestapa v Oberkipsdorfu v saských Krušných horách. Tam také 6. prosince 1941 zemřel.V Bischofswerdě prožil Oskar Ernst Bernhardt šťastné dětství. Po školním vzdělání následovalo obchodnické vzdělání a učení, které dokončil v Drážďanech.Jako samostatný obchodník a podnikatel a později podílník na větších obchodech s exportem a importem byl Oskar Ernst Bernhardt často na cestách. Pod dojmem svých zážitků postupně zanechal povolání obchodníka ve prospěch svých spisovatelských sklonů, a od let 1907/1908 pracoval již jen jako spisovatel. Vedle cestopisů, novel a románů vzbudila pozornost především jeho dramata.Po delším pobytu v New Yorku (1912/1913) jej vedla studijní cesta do Anglie (Londýna). Tam byl jako čtyřicetiletý po vypuknutí první světové války jakožto Němec internován v letech 1915–1919 v britském internačním táboře na ostrově Isle of Man. Čtyři roky trvající internace mu umožnila prožívat vnitřní nouzi lidí, kteří nenalézali východisko z rozpadajícího se starého uspořádání světa. Procitlo v něm přání pomoci jim věděním o vyšších souvislostech.Počínaje rokem 1923 začal Oskar Ernst Bernhardt publikovat přednášky na témata základních životních otázek pod jménem Abd-ru-shin. Toto jméno nevyjadřovalo jen to, co poznal jako svůj úkol a čím žil – být služebníkem Světla – nýbrž bylo také mostem mezi jeho prvním, přípravným pozemským životem v době Mojžíšově a jeho úkolem zprostředkovatele „Poselství Grálu“. Učení o reinkarnaci je ústřední součástí knihy „Ve světle Pravdy“.V roce 1928 se Abd-ru-shin usadil na Vomperbergu v Tyrolsku, poblíž Innsbrucku, a na tomto místě dokončil přednášky Poselství Grálu. Současně vznikl s „Osadou Grálu“ i životní model ve smyslu tohoto díla. Se začleněním Rakouska k Německu v roce 1938 však nacistický režim tuto knihu zakázal, Abd-ru-shin byl zatčen a jeho majetek na Vomperbergu vyvlastněn.

    Po šesti měsících tíživé vazby v Innsbrucku musel okupované Rakousko opustit. Útočiště nalezl nakonec v Oberkipsdorfu v saských Krušných horách, nesměl však veřejně pokračovat ve svém díle ani přijímat návštěvy. Gestapo Abd-ru-shina nepřetržitě sledovalo a kontrolovalo.

    Roky vyhnanství přesto využil k práci: sestavil Poselství Grálu do formy, ve které dnes existuje. Vyhnanství a izolace však měly své následky: Abd-ru-shin zemřel ve věku pouhých 66 let dne 6. prosince 1941 v Oberkipsdorfu.

  • Kapitola
  • Volání po pomocníku

  • POHLEĎME JEN blíže na všechny lidi, kteří dnes s obzvláštní horlivostí hledají duchovního pomocníka a očekávají ho s vnitřním povznesením. Myslí si, že jsou sami již duchovně důkladně připraveni, aby ho poznali a uslyšeli jeho slovo.

    Co při klidném pozorování vidíme, je velká roztříštěnost. Například poslání Kristovo zapůsobilo na mnohé lidi podivným způsobem. Utvořili si o něm mylnou představu. Příčina spočívala jako obvykle v nesprávném hodnocení sebe samých, ve vypínavosti.

    Místo dřívější úcty a zachovávání samozřejmého odstupu a ostré hranice mezi Bohem a lidmi nastoupilo na jedné straně naříkavé žebrání, které chce stále jen přijímat, ale za žádnou cenu nechce přitom nic dělat. »Modli se« lidé sice přijali, ale že k němu bylo také
    řečeno »a pracuj«, »pracuj na sobě samém«, o tom nechtějí nic vědět.

    Na druhé straně se zase považují za tak samostatné a nezávislé, že všechno zmohou sami, a s trochou úsilí se dokonce mohou stát i božskými.

    Je také mnoho lidí, kteří jen požadují a očekávají, že se o ně bude Bůh ucházet. Vždyť již jednou vyslal svého Syna, a dokázal tím, jak velmi mu záleží na tom, aby se mu lidstvo přiblížilo. Snad je dokonce i potřebuje!

    Kam jen člověk pohlédne, všude nalezne domýšlivost, nikde pokoru. Chybí správné hodnocení sebe sama.

    Především bude nutné, aby člověk sestoupil ze své domnělé výše, aby mohl být skutečně člověkem a jako takový začal svůj vzestup.

    Dnes sedí duchovně nadutý na stromě na úpatí hory, místo aby stál pevně a bezpečně oběma nohama na zemi. Proto také nebude moci vystoupit na vrchol hory, jestli předtím ze stromu nesleze nebo nespadne.

    Mezitím však pravděpodobně všichni ti, kdo kráčeli klidně a rozumně svou cestou po zemi pod jeho stromem, a na něž on vysokomyslně shlížel, došli až na vrchol hory.

    Ale události samy mu pomohou, neboť strom ve zcela blízké době padne. Snad se potom člověk nakonec přece jen vzpamatuje, až se tak nejemně ocitne na zemi z vratké výše. Ale pak bude mít již nejvyšší čas a nezbude mu ani hodina k promeškání.

    Dnes si mnozí myslí, že to může ve starém nepořádku jít dále tak, jak to chodilo po tisíciletí. Hoví si pohodlně ve svých křeslech a očekávají silného pomocníka.

    Ale jak si představují tohoto pomocníka! Je to vskutku žalostné.

    Především od něj očekávají, nebo lépe řečeno vyžadují, aby on připravil každému jednotlivci jeho cestu vzhůru ke Světlu. On se má namáhat stavět mosty na cestě k Pravdě pro stoupence všech vyznání. On to má udělat tak snadné a srozumitelné, aby tomu každý bez námahy porozuměl. Jeho slova musí být volena tak, aby o jejich správnosti ihned přesvědčil všechny lidi bez rozdílu.

    Jestli se přitom musí člověk sám namáhat a sám přemýšlet, pak to není pravý pomocník. Neboť je-li povolán, aby svým slovem vedl a ukázal pravou cestu, musí se přirozeně o lidi i starat. Je přece jeho věcí, aby lidi přesvědčil, probudil! Vždyť Kristus za to dokonce položil svůj život.

    Je mnoho těch, kdo dnes takto uvažují. Takoví lidé se však vůbec nemusí namáhat, neboť se podobají pošetilým pannám z evangelia a jdou vstříc svému »pozdě«.

    Pomocník je určitě neprobudí. Nechá je klidně spát, až se brána zavře a oni nebudou moci stoupat ke Světlu, poněvadž se nedovedli včas vyprostit z dosahu hmotnosti, ač jim k tomu pomocník svým Slovem ukazoval cestu.

    Vždyť člověk není tak cenný, jak se domýšlí. Bůh nepotřebuje člověka, ale člověk potřebuje svého Boha!

    Protože lidstvo ve svém tak zvaném pokroku dnes již vůbec neví, co vlastně chce, bude muset konečně zvědět, co činit !

    Lidé tohoto druhu přejdou kolem pomocníka, hledajíce a povýšeně kritizujíce, stejně jako kdysi chodili mnozí kolem toho, na jehož příchod již bylo všechno připraveno zjeveními.

    Jak si mohou takto představovat duchovního pomocníka!

    On neučiní lidstvu ani ty nejmenší ústupky a bude požadovat všude tam, kde se čeká, že bude dávat!

    Avšak vážně přemýšlející člověk pozná ihned, že právě v přísném a důsledném požadavku pozorného myšlení spočívá to nejlepší, čeho je třeba k záchraně lidstva, tak hluboce pokleslého do duchovní lenosti. Právě tím, že pomocník již předem vyžaduje k pochopení svých slov duchovní živost a vážné chtění, vlastní námahu, hravě odloučí hned na počátku plevy od zrna. V tom spočívá samočinné působení Božských zákonů. Lidem se dostane i zde přesně toho, co sami skutečně chtějí. –

    Je však ještě jeden druh lidí, kteří se domýšlejí, že jsou obzvlášť bystří.

    Ti si ovšem utvořili o pomocníku zcela jiný obraz, jak se dá vyčíst z jejich spisů. Není však méně groteskní. Neboť oni v něm očekávají… duchovního akrobata!

    Tisíce lidí dnes považují jasnovidectví, jasnoslyšení, jasnocítění atd. za veliký pokrok; ale ve skutečnosti tomu tak není. Nic takto naučeného, vypěstovaného, dokonce ani přineseného jako nadání se nemůže povznést nad pozemskou připoutanost. Takové jevy se pohybují jen v nízkých úrovních, na vyšší si nemohou činit nárok a jsou proto, celkem vzato, bezcenné.

    Chce snad někdo pomoci lidstvu ke vzestupu tím, že mu ukazuje jemnohmotné věci stejného stupně, nebo že je učí vidět je a slyšet?

    Tyto snahy nemají se skutečným duchovním vzestupem nic společného. Pro pozemské dění jsou také zbytečné. Jsou to jen duchovní artistické kousky a nic jiného. Snad jsou zajímavé pro jednotlivce, ale pro celé lidstvo jsou bez jakékoliv ceny!

    Je ovšem snadno pochopitelné, že si takoví lidé přejí pomocníka stejného druhu, který to všechno umí lépe než oni. –

    Existuje však velký počet lidí, kteří zacházejí ještě mnohem dále, až do směšnosti. Myslí to přitom naprosto vážně.

    Pro ně je na příklad hlavní podmínkou a důkazem poslání i to, že pomocník… nesmí nastydnout! Kdo může nastydnout, ten už je vyřízen, protože podle jejich názoru neodpovídá ideálu pomocníka. Silná osobnost přece musí být svým duchem nad tyto maličkosti povznesena.

    Snad to zní trochu strojeně a směšně, ale je to vzato ze skutečnosti a znamená to v podstatě opakování někdejšího volání: »Jsi-li Syn Boží, pomoz si sám a sestup z kříže.« – To se volá již dnes, ještě dříve, než je takový pomocník vůbec v dohledu!

    Ubozí, nevědomí lidé. Ten, kdo cvičí své tělo tak jednostranně, že pod nátlakem ducha dočasně znecitliví, není nikterak vynikajícím velikánem. Lidé, kteří ho obdivují, se podobají dětem minulých staletí, které s otevřenými ústy a lesknoucíma se očima sledovaly krkolomné kousky potulných artistů, přičemž se v nich probouzelo horoucí přání umět také něco takového.

    Velmi mnozí dnešní tak zvaní hledatelé ducha nebo hledatelé Boha nejsou v duchovním směru o nic dále než tehdejší děti v tomto zcela pozemském oboru.

    Uvažujme však ještě dále: Potulní lidé starých dob, o nichž jsem právě mluvil, se zdokonalovali stále více a stali se z nich akrobaté v cirkusech a varieté. Jejich dovednost neuvěřitelně narůstala, a dnes se na jejich vystoupení dívají denně tisíce zhýčkaných lidí vždy s novým úžasem a často s vnitřním mrazením.

    Ale mají z toho pro sebe užitek? Co si odnesou z takových hodin? Ačkoliv se mnohý akrobat při svých výkonech vydává v nebezpečí života, nemají z toho diváci ani to nejmenší. Všechny tyto věci musí zůstat i ve své nejvyšší dokonalosti vždy jen v rámci cirkusů a varieté. Budou vždy sloužit jen k pobavení, nikdy však nebudou lidstvu k užitku.

    taková akrobacie, avšak v duchovní oblasti, má dnes být měřítkem pro velikého pomocníka!

    Ponechte těmto lidem jejich duchovní komedianty. Sami brzy uvidí, kam to vede. Oni sami ani nevědí,  tím vlastně usilují. Domnívají se, že veliký může být jen ten, jehož duch ovládá tělo tak, že už nemůže být nemocné.

    Každý takový výcvik je jednostranný a jednostrannost přivodí jen nezdravý stav a nemoc. Takovými věcmi se neposiluje duch, nýbrž se pouze oslabuje tělo! Porušuje se rovnováha nutná pro zdravý soulad mezi tělem a duchem, a to se projeví tak, že se duch nakonec mnohem dříve odpoutá od týraného těla; ono mu již nemůže poskytnout pevný a zdravý základ pro pozemské prožívání. To pak ovšem duchu schází a on přichází do záhrobí nezralý. Bude muset svůj pozemský život prožít ještě
    jednou.

    Všechno jsou to jen duchovní artistické kousky a nic jiného. Provádějí se na úkor pozemského těla, které má ve skutečnosti duchu pomáhat. Tělo patří k určitému období vývoje lidského ducha. Je-li zeslabeno a potlačeno, nemůže být duchu plně k užitku, poněvadž jeho vyzařování jsou příliš mdlá a nemohou mu ve hmotnosti poskytnout plnou sílu, kterou potřebuje.

    Chce-li člověk potlačit nemoc, musí uvést tělo do stavu duchovního vytržení, asi tak, jako když v malém měřítku strach před zubním lékařem potlačí bolest zubů.

    Takové stavy vysokého vzrušení vydrží tělo bez újmy snad jednou, možná i vícekrát, nikoli však trvale, aniž se vážně poškodí.

    A jestliže pomocník toto dělá nebo k tomu radí, pak není hoden být pomocníkem, poněvadž se tím prohřešuje proti přirozeným zákonům ve stvoření. Pozemský člověk má své tělo chránit jako svěřený statek a snažit se o zdravou harmonii mezi duchem a tělem. Porušení této harmonie jednostranným potlačováním neznamená pokrok ani vzestup, nýbrž zásadní překážku při plnění jeho úkolu na zemi, ba ve hmotnosti vůbec. Ztrácí přitom plnost síly ducha pro své působení ve hmotnosti, neboť k němu je vždy zapotřebí síly pozemského těla; těla nikoliv zotročeného, ale harmonizujícího s duchem.

    Člověk, kterého na základě takového počínání nazývají mistrem, je méně než žák, poněvadž naprosto nezná úkol lidského ducha ani potřeby jeho vývoje. Je dokonce škůdcem ducha.

    Takoví lidé dojdou velmi brzy k bolestnému poznání své pošetilosti.

    Avšak každý nepravý pomocník bude muset prožít trpkou zkušenost! Jeho vzestup v záhrobí může začít teprve tehdy, až dojde k poznání i poslední z těch, které svými duchovními hříčkami zdržel, nebo dokonce zavedl na scestí. Dokud zde na zemi působí ještě jeho knihy a spisy, bude na onom světě zdržován, i kdyby tam mezitím došel k lepšímu poznání.

    Kdo radí k okultnímu cvičení, dává lidem kamení místo chleba. Dokazuje tím, že nemá ani tušení o skutečném dění na onom světě, tím méně o celém světovém soukolí.

  • Ve světle Pravdy – Poselství Grálu V letech 1923-1938 napsal Abd-ru-shin, občanským jménem Oskar Ernst Bernhardt, velký počet přednášek, z nichž na sklonku svého života sestavil knihu „Ve světle Pravdy – Poselství Grálu“ v tzv. vydání poslední ruky. Vzniklo tak jedinečné dílo předkládající jasné a logické odpovědi na významné životní otázky. Od té doby bylo Poselství Grálu přeloženo do 16 jazyků a lze je koupit v 90 zemích světa. Počet prodaných výtisků v České republice se od roku 1989 pohybuje kolem 40 000 kusů. Poselství Grálu přináší výklad souvislostí mezi člověkem a jemu neviditelným světem. Prostými slovy a přísně logickým sledem myšlenek vysvětluje podstatu mnoha jevů, s nimiž se každý ve svém životě setkává. Nepředkládá ale vědecká, filozofická nebo ezoterická vysvětlení. Výklad se opírá o působení jednotných všeobsáhlých zákonů. Čtenář tak získává jasný obraz o působení Boží vůle a úloze člověka. Autor napsal své dílo s úmyslem vést hledajícího člověka blíže ke zdroji všeho života, zpět k Bohu. Poselství Grálu není základem žádného nového náboženství, nýbrž základem pro cestu jednotlivce, nezávisle na jeho národnosti, rase nebo vyznání. Podporuje člověka v jeho nezávislém myšlení a pomáhá mu vytvořit si vlastní úsudek. Z této půdy může pak vzejít opravdové přesvědčení o existenci duchovního světa a samozřejmá potřeba vydat se cestou vlastního zušlechtění. Tato cesta je prostá, jasná a vyžaduje pouze čisté srdce. „Kdo má v sobě pevnou vůli k dobru a snaží se dodat svým myšlenkám čistotu, ten již našel cestu k Nejvyššímu! Jemu pak bude vše ostatní přidáno.“ Abd-ru-shin

1920-1941: HISTORIE VZNIKU KNIHY „VE SVĚTLE PRAVDY“

Od Listů Grálu až po „vydání poslední ruky“

ABD-RU-SHINOVA KNIHA „Ve světle Pravdy – Poselství Grálu“ vznikala v období dvaceti let. Zprvu byly v „Listech Grálu“ otiskovány jednotlivé přednášky. V roce 1926 vyšlo „malé“ vydání „Poselství Grálu“, v roce 1931 „velké“ jednosvazkové vydání a nakonec třísvazková kniha, jak je dostupná i dnes.
Tyto pestré dějiny vzniku vedou občas k nedorozuměním. V následujícím podrobném přehledu naleznete informace k jednotlivým vydáním „Poselství Grálu“

ROUŠKA PADÁ a víra se stává přesvědčením. Jen v přesvědčení je osvobození a spása!

Mluvím jen k těm, kdo vážně hledají. Ti musí být schopni a ochotni zkoumat toto věcné věcně! Náboženští fanatikové a kolísaví blouznivci nechť se raději vzdálí, neboť Pravdě škodí. Zlovolní však a nevěcní sami najdou v těchto slovech své odsouzení.

Poselství zasáhne jen ty, kdo v sobě nosí ještě jiskru Pravdy a touhu být skutečně člověkem. Všem těm bude také světlem a oporou. Vyvede je bez oklik ze všeho chaosu dnešních zmatků.

Následující Slovo nepřináší nové náboženství, nýbrž má být pochodní pro všechny vážné posluchače nebo čtenáře, aby tak našli pravou cestu, která je povede do vytoužených výšin.

Jen ten, kdo se sám pohybuje, může duchovně postoupit kupředu. Pošetilec, který k tomu používá cizích pomůcek ve formě hotových názorů, jde svou cestou jako o berlích, zatímco vlastní zdravé údy vyřadil.

Jakmile však směle použije ke vzestupu jako výzbroje všech schopností, které v něm dřímají, očekávajíce jeho zavolání, zužitkuje svěřenou mu hřivnu podle vůle svého Stvořitele a přemůže hravě všechny překážky, jež mu chtějí zkřížit cestu, aby ho z ní odchýlily.

Proto se probuďte! Jen v přesvědčení je pravá víra, a přesvědčení vzniká jedině přísným uvažováním a zkoumáním! Stůjte jako živoucí v divuplném stvoření svého Boha!

Facebook

Pin It on Pinterest

Share This