0 Items
WOOCS 2.1.8

Hermetismus – Hermes Trismegistus

Jeden z hlavních principů hermetismu je první teze, kterou lze nalézt na smaragdové desce a která často podléhá různým (často ne zcela přesným) reinterpretacím.

Caduceus (tj. hůl boha Herma) byl jedním
ze symbolů hermetismu nyní logo lékáren

  • To, co jest nahoře, jest také to, co jest dole.

Z tohoto základu hermetismu vyplývají další možné reflexe:

  • jednota
  • princip soběpodobnosti
  • univerzalita existence
  • soběnáležitost

Jednou z moderních reinterpretací je vědou často znovuobjevovaný fakt, že všichni a všechno jsme tvořeni jedním a tímtéž, ať již je aktuální vědecké povědomí nakloněno tomu, že ono „totéž“ jsou atomy, subatomární částice, kvarky, superstruny, vše dohromady, či jiné myšlené formy existence. Jsme v každém ohledu doslova jedno a to samé, vyjádřené v nekonečném spektru různých možných obdobných forem.

Vědeckým vyjádřením této obecné myšlenky jsou pak fraktály.

Náboženská neutralita

Pozoruhodným znakem hermetismu je jeho náboženská neutralita – v západní kultuře může být rozvíjen v rámci křesťanstvíjudaismu i nenábožensky pojímaného panteismu, a stejně tak může být přítomen i v novopohanských proudech, například v kemetismu. Jak shrnuje Erik Hornung, je veškerý hermetismus svou povahou tolerantní a prostý jakýchkoli strnulých dogmat.[2] Za součásti hermetického proudu jsou pokládány alchymieastrologiemagie a kabala.

Hermetismushermetika či hermetická nauka je starověká, až do současné doby živá a ne zcela jednotná duchovně-nauková tradice. Jde o druh esoterismu a současně o filozofický směr. Název pochází od základního řecko-egyptského díla Corpus Hermeticum, za jehož autora je považován mýtický egyptský mudrc Hermes Trismegistos, snad pozdější antická podoba staroegyptského boha Thovta ztotožněná s řeckým Hermem. Z hermetické nauky odvozuje svůj původ také alchymie.

Hermes Trismegistos (řecky Ἑρμῆς ὁ Τρισμέγιστος, latinsky Mercurius Tremaximus či Mercurius ter Maximus) je označován za autora mnoha děl, která vznikla přibližně okolo začátku letopočtu a jsou shrnuta v tzv. Corpus Hermeticum. Tato díla pojednávají o tzv. hermetické filosofii či hermetismu. Různá další díla (převážně alchymistická) mu byla připisována i později. Často bývá označován za zakladatele alchymie a někdy též astrologie, jeho existence jako skutečné osoby však není prokázána a nezřídka bývá zpochybňována či přímo odmítána.

Hermovo přízvisko pochází z řeckého trìs mégistos a znamená „Hermes Třikrát veliký“, jako překlad se objevuje i „Hermes Třikrát mocný“, latinsky pak Mercurius Tremaximus.



Tento zákon vyjadřuje pravdu, že „vše je mysl“.



Mentální Zákon

Popisuje, že absolutno (tedy skutečná realita, která se nachází za vnějšími tvary a formami, jež známe jako hmotný vesmír, život, materii či energii, zkrátka vše, co vnímáme zevními smysly) je duch, jenž je sám o sobě nepoznatelný a nedefinovaný a nedefinovatelný, ale který lze považovat za univerzální, nekonečnou a živou mysl.

Tento zákon rovněž objasňuje, že celý svět tvarů či vesmír je jednoduše duševním výtvorem absolutna a řídí se zákony stvořených věcí. Ukazuje, že vesmír jako celek i jeho součásti existují v mysli absolutna, v mysli, v níž se nacházíme, pohybujeme a žijeme.

Díky tomu, že tento zákon vymezuje podstatu vesmíru jako duševní, můžeme s jeho pomocí snadno vysvětlit nejrůznější duševní a paranormální jevy, které vydatně přitahují pozornost široké veřejnosti a jež jsou bez tohoto vysvětlení nepochopitelné a vzpírají se vědeckému zkoumání.

Pochopení tohoto velikého hermetického zákona mentalizmu umožňuje každému jedinci, aby porozuměl zákonitostem duševního vesmíru a využíval je ve svůj prospěch a pokrok. Student hermetizmu může duševní zákony aplikovat inteligentně místo toho, aby je používal neorganizovaně a chaoticky. Drží-li student ve svých rukou univerzální klíč, může odemknout řadu bran duševního a paranormálního chrámu poznání a vstoupit do něj svobodně a s rozumem.

Tento zákon objasňuje skutečnou podstatu energie, síly a hmoty a rovněž uvádí, z jakého důvodu a jakým způsobem podléhají ovládání myslí.

Jeden z dávných hermetických mistrů před dlouhou dobou napsal: „Ten, kdo pochopil pravdu o duševní podstatě vesmíru, velmi pokročil na stezce k mistrovství.“ Tato slova platí dnes stejně jako v době, kdy byla napsána poprvé. Dosáhnout mistrovství bez tohoto univerzálního klíče je nemožné. Bez jeho vlastnictví by student jen nadarmo bušil na řadu chrámových dveří.

„Pod a za vesmírem, jenž podléhá času, prostoru a změnám, se nachází skutečná realita – základní pravda.“

Kybalion



Zákon shodnosti
„Jak nahoře, tak dole,
jak dole, tak nahoře.“
Kybalion

Tento zákon vyjadřuje pravdu, že mezi pravidly a jevy nejrůznějších úrovní bytí a života vždy panuje jistá shoda.

Starý hermetický axiom říká: „Jak nahoře, tak dole, jak dole, tak nahoře.“ Pochopení tohoto zákona umožňuje vyřešit řadu skličujících paradoxů a skrytých tajemsví přírody. Existují pláně, jež přesahují naše chápání. Pokud na ně však aplikujeme zákon shodnosti, můžeme porozumět řadě věcí, které bychom jinak nikdy nepoznali.

Tento zákon funguje na všech úrovních hmotného, duševního i duchovního vesmíru – má univerzální platnost. Staří hermetikové považovali tento zákon za jeden z nejdůležitějších duševních nástrojů, s jehož pomocí lze dokonce poodhrnout závoj Isis, a letmo tak zahlédnout tvář této bohyně.

Znalost geometrických zákonů dovoluje člověku, jenž sedí ve své observatoři, pozorovat daleká slunce a zaznamenávat jejich pohyb. Podobně nám znalost zákona shodnosti umožňuje, abychom z toho, co známe, vyvozovali inteligentní závěry o nepoznaném.

Můžeme studovat monádu a pochopit archanděly.

Jak nahoře tak i dole, jak dole, tak nahoře

* Upozornění na zákon hierarchie a zákon symetrie v podmínkách zrcadlové reflexe ve vztahu ke 4. (Také zákon možné přitažlivosti, stejně jako zákon souladu.)
* Vše je ve vztahu ke všemu, stejně jako uzly v rybářské síti, a těch je 12.


Zákon vibrací
„Nic se nenachází v klidu,
vše se pohybuje, vše vibruje.“
Kybalion

Tento zákon popisuje skutečnost, že „se vše pohybuje, vše vibruje a nic se nenachází v klidu“.

Uvádí pravdy, s nimiž souhlasí i moderní věda a jež podporuje každý nový vědecký objev. Přesto tento zákon před tisíci lety formulovali staří egyptští mistři.

Tento zákon objasňuje, že rozdíly mezi jednotlivými projevy hmoty, energie, mysli, a dokonce i ducha jsou do značné míry výsledkem různých frekvencí. Od absolutna, jež je ryzím duchem, dolů až po nejhrubší formy hmoty tvoří vše vibrace – čím vyšší vibrace, tím vyšší pozice na žebříčku. Duch vibruje s tak nesmírnou intenzitou a rychlost, že prakticky spočívá v klidu – kolo, jež se rychle otáčí, v nás vzbuzuje dojem, že stojí na místě. Na druhém konci žebříčku se nacházejí hrubé formy hmoty, jejichž vibrace jsou tak nízké, že se rovněž zdá, že se nacházejí v klidu.

Mezi těmito dvěma póly existují miliony a miliony nejrůznějších vibračních frekvencí. Vibruje naprosto vše – od částic a elektronů, atomů a molekul až po celé světy a vesmíry. Totéž platí na úrovních energie a síly (jež mají pouze odlišnou vibrační frekvenci), pro mentální pláně (jejichž stav závisí na vibracích), a dokonce o pro duchovní sféry.

Pochopení tohoto zákona a použití příslušných formulí umožňuje studentům hermetiky ovládnout jak své duševní vibrace, tak duševní vibrace druhých lidí. Mistři využívají tohoto zákona také k tomu, aby si různým způsobem podmanili přírodní jevy.

Jak říká jeden z dávných autorů: „Ten, kdo chápe zákon vibrací, drží v ruce žezlo moci.“


Zákon polarity
„Všechno je podvojné, vše má dva póly,
Vše má svůj opak. Podobné a nepodobné
Věci jsou stejné, protiklady mají tutéž
Podstatu a liší se jen formou.
Protipóly se setkávají,
Každá pravda je jen polopravdou
A všechny paradoxy lze vyřešit.“
Kybalion

Tento zákon vyjadřuje pravdu, že „všechno je dvojité, vše má dva póly, vše má svůj opak.“

To všechno jsou prastaré hermetické axiomy. Vysvětluje dávné paradoxy, jež popletly hlavu řadě lidí a které popisují následující slova: „Teze a antiteze se shodují ve své podstatě, ale odlišují se formou. Protiklady mají tutéž podstatu a liší se jen stavem. Dva opačné póly lze spojit, extrémy se setkávají, vše současně je i není, každá pravda je poloviční lží, všechno má dvě strany a tak dále.“

Tento zákon objasňuje, že ve všem se nacházejí dva póly, dva opačné aspekty a že protiklady jsou ve skutečnosti dva extrémy téhož, dva stíny téže záležitosti, jež se odlišují pouze svou intenzitou. Můžeme si to vysvětlit na příkladu – třebaže teplo a chlad tvoří protiklady, ve skutečnosti jde o tentýž jev s rozdílnou intenzitou. Podívejte se na teploměr a řekněte, zda dokážete rozlišit, kde končí teplo a začíná chlad! Nic takového jako absolutní teplo ani absolutní chlad neexistuje. Slova teplo a chlad prostě popisují různou intenzitu téhož jevu a tentýž jev, který se projevu jako teplo a chlad, je jen formou, druhem a frekvencí vibrací. Teplo a chlad tedy představují dva póly fenoménu, jejž nazýváme teplota, a jevy, které je provázejí, jsou výsledkem působení zákona polarity.

Stejný zákon se projevuje v případě světla a tmy, jež jsou vyjádřením téhož úkazu a liší se pouze svou silou. Kde končí tma a začíná světlo? Jaký je rozdíl mezi velkým a malým? Mezi tvrdým a měkkým? Mezi černým a bílým? Mezi ostrým a tupým? Mezi hlasitým a tichým? Mezi vysokým a nízkým? Mezi pozitivním a negativním?

Zákon polarity tyto paradoxy vysvětluje a žádný jiný zákon jej nemůže nahradit. Stejný zákon působí na duševní úrovni. Ukažme si to na extrémním příkladu lásky a nenávisti – dvou duševních stavů, jež se od sebe očividně liší. Přesto existují různé stupně nenávisti i lásky a středová bod, v němž říkáme, že něco máme rádi nebo naopak nemáme. Pocity náklonnosti však přecházejí do pocitů odporu postupně, že si občas nejsme jisti, zda máme něco rádi, neradi nebo je nám to jedno. Všechno to jsou pouze stupně téhož, což vám bude jasné, pokud se jen na chvilku zamyslíme. Mimoto – a toto je něco, čemu hermetikové přikládají větší důležitost – lze vibrace nenávisti přeměňovat ve vibrace lásky, a to jak ve vlastní mysli, tak v myslích druhých lidí.

Mnozí z vás, kteří čtete tyto řádky, zažili na vlastní kůži nedobrovolný a náhlý přechod od pocitů lásky k nenávisti a naopak. Jistě jste podobný úkaz pozorovali i u druhých. Z tohoto důvodu pro vás nebude obtížné pochopit, že s pomocí hermetických formulí je toho možné dosáhnout prostřednictvím vůle.

Dobro a zlo reprezentují jen opačné póly téhož fenoménu a hermetik ví, jak lze s použitím zákona polarity přeměnit zlo v dobro. Krátce řečeno, umění polarizace je oblastí duševní alchymie, kterou znali a praktikovali jak dávní, tak moderní mistři hermetizmu.

Jestliže tento zákon pochopíte a vynaložíte-li dostatek času a energie na to, abyste umění polarizace ovládli, získáte schopnost měnit polaritu svou i polaritu druhých.

Vše je podvojné – všechno má póly

* Všechno má svůj protějšek – podobné i nepodobné je totéž.
* Opaky jsou identické povahy, ale v různé míře.
* Extrémy se potkávají s extrémy.
* Veškeré pravdy jsou jen polopravdami.
* Všechny paradoxy mohou být smířeny.
* Každý obal má svůj vnějšek a vnitřek, což jsou stejné, ale různé a neoddělitelné části tytéž věci.
* Polarita existuje ve dvou formách, omezeně fixní a příčná.
* Odvěký kříž symbolizuje pozitivní energii ( | ), ( — ) negativní. Když se ty dvě setkají, zrodí se třetí síla, nesoucí s sebou buď tvoření anebo zkázu.

Zákon rytmu
„Všechno přitéká a odtéká, vše má svůj
příliv a odliv, vše stoupá a klesá.
Pohyb kyvadla se projevuje ve všech
věcech. Míra zhoupnutí kyvadla doprava
je stejná
jako míra zhoupnutí doleva.
Rytmus má vyrovnávající vliv.“
Kybalion

Tento zákon popisuje skutečnost, že ve všem probíhá mezi dvěma póly, které existují podle zákona polarity, jejž jsme popsali před chvilkou, rovnovážný pohyb – sem a tam, nahoru a dolů, dopředu a dozadu, příliv a odliv, pohyb podobný houpání kyvadla. Neustále se odehrává akce a reakce, postup a ústup, stoupání a klesání. Týká se to vesmíru, sluncí, zemí, lidí, zvířat, mysli, energie i hmoty.

Tento zákon se projevuje ve vzniku a zániku zemí, vzestupu a úpadku celých národů, v životě všech věcí a konečně i v duševních stavech člověka. A především právě tato souvislost s psychickými stavy je důvod, proč hermetikové považují porozumění tomuto zákonu za tak důležité. Hermetikové tento zákon pochopili, nalezli jeho univerzální použití a také objevili určité formule a metody, s jejichž pomocí dokážou jeho účinky na svou bytost překonat.
Využívají duševního zákona neutralizace.

Zákon rytmu není možné zrušit nebo zastavit, ale hermetikové se naučili, jak se jeho vlivu do jisté míry, která záleží na tom, jak jej ovládají, vyhnout. Naučili se jej využívat místo toho, aby byli využíváni jím. Tato metoda a další podobné tvoří umění hermetiků. Mistr hermetické nauky se zpolarizuje do bodu, v němž si přeje spočinout, a následně zneutralizuje rytmický pohyb kyvadla, jenž by ho vychýlil k opačnému pólu. Všichni jedinci, již dosáhli určitého stupně sebeovládání, tak do jisté míry činí, a však mistr se takto chová vědomě a ze své vůle. Dosahuje takové duševní rovnováhy a stability, jakou si davy obyčejných lidí, jež se potácejí sem a tam jako kyvadlo, nedokážou vůbec představit.

Hermetikové zákony rytmu a polarity pečlivě studovali a metody, jak proti nim působit, jak je neutralizovat a používat, tvoří důležitou součást hermetické duševní alchymie.

Všechno pluje ven i dovnitř, vše má svůj příliv a odliv

* Všechny věci vznikají a zanikají.
* Ve všem se projevuje pohyb kyvadla – výkyv doprava je roven výkyvu vlevo.
* Rytmus se vyrovnává.
* Vše má svůj vlastní takt, ovlivněný jinými a ostatními takty.
* Všechno má svůj vlastní čas a je jeho projevem (zákon kompenzace a zákon neutralizace).


Zákon příčiny a následku
„Každá příčina má svůj následek
a každý následek má svou příčinu.
Vše se děje v souladu se zákonem.
Náhoda je jen nerozpoznaný zákon.
Existuje mnoho kauzálních plání,
ale zákon nic neobejde.“
Kybalion

Tento zákon objasňuje skutečnost, že každý následek má svou příčinu a každá příčina má svůj následek. Vyjadřuje, že „vše se děje podle zákona“, že se nic „neděje náhodou“, že nic takového jako náhoda neexistuje a že i když existují různé úrovně příčin a následků, z nichž ty vyšší ovládají nižší, nic se působení tohoto zákona nemůže zcela vymanit.

Hermetikové ovládají umění a metody, jak se do určité míry povznést nad běžnou úroveň příčiny a následku. Tím, že se duševně povznesou na vyšší úroveň, stanou se spíše těmi, kdo tvoří příčiny, než těmi, kdo nesou následky.

Obyčejní lidé jsou unášeni proudem, ovlivňováni prostředím a podléhají vůli a tužbám silnějších jedinců. Dědičnost, sugesce a další vnější příčiny jimi pohybují na šachovnici života jako pěšci. Mistři, již se povznesli na vyšší úroveň, oproti tomu ovládají svou náladu, povahu, vlastnosti, síly i prostředí, které je obklopuje. Místo pěšců jsou těmi, kdo jimi posunuje. Pomáhají hrát hru života místo toho, aby jimi bylo hráno a pohybováno tak, jak si jiní lidé a vnější prostředí usmyslí. Nejsou nástroji tohoto zákona, ale využívají jej.

V tomto výroku se nachází koncentrované bohatství hermetického poznání – kdo umí číst, čti!

Každá příčina má svůj následek a každý následek má svou příčinu – vše se děje podle zákona

* Je možné pojmenovat zákon, ale ne ho poznat.
* Je mnoho záměrů z příčiny, ale nic neunikne zákonům vesmíru.
* To, o čem přemýšlíte, je příčina, co tím přivodíte je následek (vztahuje se k zákonu přitahování protikladů, k zákonu reciproce a zákonu kompenzace).

Zákon pohlaví
„Vše má pohlaví, vše má svůj mužský
a ženský aspekt.
Existence pohlaví se projevuje
na všech úrovních.“
Kybalion

V tomto zákonu se odráží skutečnost, že existence pohlaví působí na vše – vliv mužského a ženského aspektu nikdy neustává.

Toto neplatí pouze na fyzické úrovni, ale také na úrovni duševní, a dokonce i v duchovních sférách.

Na fyzické úrovni se tento zákon projevuje v podobě sexu.
Na vyšších rovinách na sebe přijímá vyšší formy, ale stále jde o tentýž zákon. Bez tohoto zákona není možné žádné tvoření – fyzické, duševní a ni duchovní. Jestliže jej pochopíte, vyjasní se vám mnoho problémů, nad nimiž si láme hlavu řada lidí.

Zákon pohlaví se neustále podílí na rozmnožování, obnově a tvoření. Každá věc, každý člověk v sobě obsahují dva elementy či principy neboli tento veliký zákon. Každá věc mužské povahy v sobě nese i ženský prvek. Každá žena v sobě obsahuje mužský princip.
Abyste porozuměli filozofii duševního a duchovního tvoření, rozmnožování a obnovy, musíte studovat a pochopit tento hermetický zákon. Je v něm obsažen klíč k mnoha životním mystériím.

Chceme vás varovat, že tento zákon nemá nic společného s řadou primitivních, zhoubných, ponižujících a chlípných teorií, učení a praktik, jenž jsou vyučovány pod vznešenými jmény, avšak které představují jen prostituci velikého přirozeného zákona pohlaví. Tyto přízemní pokusy o oživení dávných a neblaze proslulých forem uctívání plodivé síly přírody ničí tělo, mysl i duši. Hermetická filozofie odjakživa troubila na poplach proti těmto degradovaným učením, jež vedou k chtíči, prostopášnosti a překrucování přírodních principů.
Jestliže se po takovéto nauce pídíte, musíte hledat někde jinde – hermetismus nic podobného neobsahuje.

Čistému vše čisté, přízemnímu vše přízemní.

Plození je ve všem; vše má své mužské a ženské principy

* Ve všech úmyslech se projevuje pohlaví.
* Pohlaví existuje ve dvou formách – směřující do délky a příčné.
* Ve vztahu k zákonu přitažlivosti (dva póly a vzájemnost mezní a příčná (6), (je také ve shodě s přitažlivostí a ve vztahu k různému a protilehlému (4).

7 HERMETICKÝCH ZÁKONŮ
h.jpg
„Sedm je zákonů pravdy.
Ten, kdo je zná, vlastní magický klíč,
pod jehož dotekem se rozletí všechny
chrámové brány dokořán.“
Kybalion
Ze starého Egypta vzešlo hlavní ezoterické a okultní učení, které již po několik tisíciletí velmi silně ovlivňuje filozofie všech ras a národů. V Egyptě, domovině pyramid a sfingy, se zrodila skrytá moudrost a mystická nauka. Z jeho tajných učení čerpaly všechny národy. Indie, Persie, Chaldea, Médea, Japonsko, Čína, Asýrie, antické Řecko a Řím i další starověké země zplna hrdla využívaly hojnosti vědomostí, již hierofanti a mistři země Isis bez jakéhokoli omezení poskytovali lidem, již byli připravení pít z hluboké studnice mystických a okultních tradic, již vyhloubili vůdčí osobnosti starobylé země.
Ve starověkém Egyptě sídlili slavní adepti a mistři, jejichž velikost nikdy nikdo nepřekonal a jen velmi málo lidí se jim v průběhu dlouhých staletí, jež uplynula od smrti Herma, vyrovnalo. V Egyptě se nacházela největší mystická lóže. Dveře egyptských chrámů se otevíraly neofytům, kteří se posléze jako hierofanti, adepti a mistři vydali do čtyř koutů země s cenným poznáním, jež byli s dychtivostí a ochotou nachystáni předat lidem, kteří na ně byli zralí.
„Ústa moudrosti promluví jen k chápajícím uším.“
Kybalion
Mezi těmito mistry starobylého Egypta byl jeden, který se jmenoval Hermes Trismegistros (což znamená „třikrát veliký“). Přebýval v Egyptě na počátku jeho éry. Stal se otcem okultní moudrosti, zakladatelem astrologie a objevitelem alchymie. V letech, jež následovala po Hermově odchodu z této životní úrovně, si ho Egypťané zbožštili a učinilo z něj jednoho ze svých bohů, kterého pojmenovali Thóth „Písař boží“. Později ho do panteonu svých bohů zařadili i obyvatelé starověkého Řecka. Nazvali ho Hermes – bůh moudrosti.
Dokonce i dnes používáme výraz „hermetický“ ve smyslu „tajný“, neprodyšně uzavřený, aby nic neuniklo. Znamená to, že stoupenci Herma své učení vždy udržovali v tajnosti. Tato politika opatrného šíření pravdy je pro hermetiky typická odjakživa a platí i dnes. V každé době však žilo několik věrných duší, které udržovaly plamen ryzí nauky naživu, pozorně o něj pečovaly a nedovolily, aby uhasnul. Díky těmto vytrvalým srdcím a neohroženým duším je pravda stále s námi. Není ji však možné nalézt v knihách, žádná kniha se o ni nijak podrobně nezmiňuje. Pravda byla odjakživa předávána ústně z mistra na studenta, ze zasvěcence na hierofanta. Byla- li někdy zachycena na papír, její význam byl zakódován do alchymických a astrologických termínů, které dokázali rozluštit jen ti, kdo vlastnili klíč.
Tento postup byl nutný kvůli perzekucím středověkých teologů, kteří tajnou nauku potírali mečem a ohněm, hranicemi, šibenicemi a kříži. Dokonce i dnes existuje na téma hermetické filozofie jen několik spolehlivých knih, třebaže se na ně odvolává nespočet děl o různých oblastech okultizmu. A přesto hermetická filozofie představuje jediný univerzální klíč, který otevírá všechny brány k okultním vědám!
„Tam, kam dopadnou kroky Mistra, nastraží lidé, již jsou jeho nauku schopni přijmout, pečlivě uši.“
Kybalion
V raných dobách existoval soubor základních hermetických principů, jenž se předával z učitele na žáka a byl znám jako Kybalion. Přesný význam tohoto slova se vytratil již před několika stovkami let. Učení jako takové však bylo předáváno, jak se zmiňuji výše, ústně. Pravidla této nauky nebyla nikdy sepsána nebo vytištěna. Šlo o pouhý soubor zásad, axiomů a předpisů, jimž nemohl porozumět nikdo zvenčí, nicméně neofyté, kterým byly tyto zásady, axiomy a přesvědčení vysvětleny hermetickými zasvěcenci a učenci, byly chápány bez problémů.
Toto učení tvořilo základní principy umění hermetické alchymie, které se spíše zaobíralo ovládnutí duševních sil než přeměnou chemických prvků. Alchymisté transmutovali duševní vibrace, a nikoliv kovy. Mýty o kameni mudrců, který dokáže přeměnit jakýkoliv kov ve zlato, byly jen alegorií, jež se vztahovala k hermetické filozofii.
„Jsou-li uši studenta zralé slyšet, objeví se ústa, která je naplní moudrostí.“
Kybalion

Facebook

Pin It on Pinterest

Share This