0 Items
WOOCS 2.1.8
Vyberte stránku

Co je Budhismus? Bez víry nedojdete nikam!

Buddhismus není vírou, ani není pouhou životní filozofií. Definovat buddhismus není vůbec jednoduché. Co to tedy je a není?

Buddhismus je duchovní systém, který pochází z indického subkontinentu. Základy buddhismu položil Buddha Šákjamuni v době cca 500 let před naším letopočtem. Cílem je dosáhnout probuzení mysli, neboli osvícení, kterého Buddha dosáhl ve věku 35. Buddhismus má svůj původ v Asii, kde je stále nejrozšířenější, nicméně dnes se s ním setkáme po celém světě. V současné době má okolo 300 milionů následovníků.

Přestože se buddhismus obvykle řadí mezi náboženství, od většiny náboženských systémů se značně liší. Buddhismus totiž neobsahuje víru a dogmata, takže bývá označován jako “náboženství prožitku” či též jako ateistické náboženství. V buddhismu není žádný bůh, kterému by se lidé klaněli, ani posvátná kniha, která by měla nabídnout odpovědi na všechny otázky.

Buddhismus v sobě zahrnuje prvky náboženství, filozofie i psychologie. Jedná se o moudrost a metody, které nabízí cestu každému, kdo projeví zájem o dosažení osvícení. Učení Buddhy pracuje s člověkem jako s celkem, umožňuje praktikujícího transformovat a projasnit jeho mysl. Výsledkem je stav trvalého štěstí.

Buddhistické metody jsou velmi logické a srozumitelné. Zahrnují učení o fungování světa, ale neobejdou se bez meditací a vlastní práce s myslí. Cesta buddhisty by mohla být shrnuta následujícími třemi body:

  • vést morální život
  • být si vědomý svých myšlenek a činů
  • rozvinout moudrost, soucit a porozumění
  • Buddhismus představuje stále důležitější část mého života …..

  • Buddhismus se v průběhu historie vyvíjel v různých zemích a kulturách, a proto se postupně objevilo několik různých směrů a škol. Ty se dají shrnout do 3 následujících základních směrů. Nelze říct, že by nějaký směr byl lepší či horší, všechny jsou si rovny. Každý si tak může vybrat takový, který co nejvíc vyhovuje jeho individuálnímu nastavení. Podívejme se na hlavní rozdíly mezi těmito směry.

    THÉRAVÁDA

    Théraváda znamená “učení starších” a představuje malou cesta. Vyskytuje se nejvíce na jihu Asie – na Srí Lance, v Barmě, Thajsku či Kambodži. Jedná se o nejvíce konzervativní směr, který zachovává věrnost starým učením Buddhy. Učení théravády vychází z pálijského kánonu Tripitaka (“Trojí koš”).

    Základem je praktikování meditací a čisté morálky, důležitý je princip neubližování. Podle této školy je pravým následováním Buddhy pouze mnišství a mniši se tak těší velké úctě. Cílem je stát se arhatem, kdy praktikující dosáhl konečného vysvobození z cyklu znovuzrozování (nirvány).

    MAHÁJÁNA

    Nazývá se “velká cesta”. Její největší rozšíření je v severní a střední Asii – severní Indie, Nepál, Čína, Korea, Japonsko, Tibet, Vietnam, Malajsie, Taiwan a Mongolsko. Do mahájány spadá mimo jiné i zen buddhismus.

    Narozdíl od thérávády přijímá i nové interpretace samotného učení Buddhy a nové učitele. Mahájána činí osvícení dostupné všem – i laikům, nejenom mnichům a mniškám. Velký důraz se klade na rozvoj soucitu a lásky, probuzení se stává prostředkem pomocí ostatním bytostem od utrpení. Cílem je stát se bódhisattvou, kdy praktikující dosáhne probuzení, ale setrvává v cyklu znovuzrozování, aby pomáhal vysvobodit se všem cítím bytostem.

    VADŽRAJÁNA

    Vadžrajána se překládá jako nezničitelná či diamantová cesta. Někdy se používá výraz tantrický buddhismus, neboť vychází z posvátných textů, zvané tantry. Může být brána jako součást mahájány. Vyskytuje se především v Tibetu.

    Kromě metod předchozích směrů využívá i další postupy. Praktikující se zejména identifikují s konečným stavem – osvícením, skrze identifikaci se svým učitelem – lamou. Iniciace od realizovaného učitele je nezbytným předpokladem. Tuto cestu je snadné implementovat do běžného života, nicméně je vhodná především pro ty, kdo mají dlouholeté zkušenosti z buddhismem, ať už ze současného života či z minulých.

  • Meditace je základem buddhistické praxe, nicméně jedná se o velmi účinný nástroj vhodný nejenom pro buddhisty. Než se rozhodnete začít meditovat, měli byste mít jasno v několika základních otázkách, bez jejichž zodpovězení byste nemuseli postupovat efektivně.

    PRO KOHO JE MEDITACE VHODNÁ?

    Zcela pro každého. Pro mladé, dospělé i nejstarší, pro zdravé i nemocné, pro ženy i muže, pro buddhisty i nebuddhisty. Vlastně neexistuje žádné omezení, které by nám mohlo bránit v meditování. Meditace přináší mír do našeho nitra, vnitřní zklidnění a projasnění mysli. Meditační techniky mohou vést k plnému probuzení, neboli osvícení.

    KDY?

    Nelze jednoznačně odpovědět, jaký čas je pro meditaci nejvhodnější. Někomu bude vyhovovat čas ráno po probuzení, jinému večer před spaním. Záleží na tom, jak fungují naše vlastní biorytmy a jaký máme svůj obvyklý denní program. V každém případě bychom měli zvolit takový čas, ve který se budeme moci meditovat pravidelně každý den. Pravidelnost a každodenní praxe jsou totiž skutečným základem úspěchu. Nejlépe bychom měli zasednout k meditaci tehdy, kdy nejsme unavení. Vyhnout bychom se měli meditaci po jídle, kdy naše koncentrace klesá.

    KDE?

    Nezáleží na tom, jestli budete mít vyhrazenou místnost speciálně pro meditaci, nebo jestli budete meditovat v ložnici či v kanceláři. Faktem je, že meditovat můžete kdekoliv. Mnohem důležitější je, abyste nebyli ničím ani nikým rušení. Pro začátečníky je důležité zvolit tichou místnost, kde nebudou příliš rozptylováni. Nezapomeňte si před meditací vypnout zvonění svého mobilního telefonu.

    SEDMIBODOVÁ MEDITAČNÍ POZICE

    Pro meditaci je důležitá správná pozice těla, která podpoří naši soustředěnost a uvolněnost. V ideálním případě bychom měli sedět na zemi na měkké podložce (stačí koberec) a na meditačním polštářku. Velmi příznivé podpůrné účinky zajišťuje sedmibodová meditační pozice, která napomáhá zklidnění mysli a umožňuje proudění energie v našich energetických kanálech.

    1. Sed: pokud sedíme na meditačním polštáři, měli bychom mít zkřížené nohy. Tradiční je pozice lotosu, ale postačí turecký sed. Nicméně pokud to vaše možnosti nedovolují, je možné sedět i na židli (křeslo a gauč nejsou vhodné).

    2. Ruce: spočívají v klíně, pravá dlaň spočívá v levé jako dvě mušle. Bříška palců se lehce dotýkají cca na úrovni pupíku. Nebo je možné položit ruce dlaněmi dolů na naše stehna.

    3. Záda: měla by být vždy co nejvíce vzpřímená, jak to jen naše fyzické možnosti dovolí. Pokud byste byli shrbení, snáze byste při meditaci usínali.

    4. Ústa, jazyk: uvolněné, jazyk se opírá o patro (jako když říkáme „li“, „ri“). Tím dochází ke snížení tvorbě slin, která může být rušivá. Ústa zůstávají v průběhu meditace zavřená a pokud to jde, dýcháme pouze nosem.

    5. Brada: zatáhněte bradu tak, abyste lehce sklonili hlavu.

    6. Oči: oči by měly být přivřené, ale otevřené, pohled by měl spočívat přirozeně mírně dolů před sebe (pokud nejsou instrukce meditace odlišné). Nedíváme se na nic konkrétního.

    7. Ramena: ramena by měla být rovná (ani shrbená dopředu ani stažená dozadu) a paže spočívají kousek od těla, aby mohl proudit vzduch.

  • Zdroj: https://www.buddhaweb.cz/

Mapa celosvětového náboženství v barevné škále : veškeré náboženství nebo nauka vedou k bohu !

Existuje mnoho organizací a buddhistických stránek, které vám mohou přijít vhod. Přinášíme seznam českých odkazů, které mohou být zdrojem důležitých informací. Mnohé organizace pořádají přednášky, kurzy a meditace, které můžete osobně navštívit a prohloubit svoje poznání. Pořadí jednotlivých skupin je čistě náhodné, takže si vyberte ty, které vás osloví.

 

CENTRA TIBETSKÉHO BUDDHISMU

 

CENTRA THERAVÁDOVÉHO BUDDHISMU

 

CENTRA ZENOVÉHO BUDDHISMU

 

DALŠÍ BUDDHISTICKÁ CENTRA

  • www.centrumlotus.cz – pražské centrum, ve kterém se schází hned několik buddhistických skupin
  • www.dzogchen.cz – dzogčhen má blízko k buddhismu a využívá podobné meditační techniky
  • praha.shambhala.info – nenáboženská skupina pro studium meditací, buddhismu a shambhaly
  • www.dhammadipa.cz – přátelé a žáci Ctihodného Dhammadípy

 

OSTATNÍ DŮLEŽITÉ STRÁNKY

zdroj:https://www.buddhaweb.cz/

Nahromadění :

Buddhistická učení jsou obšírná a popisují do hloubky fungování naší mysli a světa kolem nás. Cesta k osvícení není snadná, ale přitom se dá popsat i velmi jednoduše. Praktikující mají ve skutečnosti jasný úkol. A to dostatečně nahromadit dvě zásadní kvality – zásluhy a moudrost.

Hromaděním zásluh (tib. sönam) je myšleno hromadění pozitivní energie, která pochází z prospěšných činů či z buddhistické praxe. Pozitivní činy nechávají pozitivní otisky v naší mysli. Díky karmě se tyto činy stávají příčinou našeho štěstí v budoucnosti. Mohou dozrát jako pokrok na cestě. Každý může hromadit zásluhy tím, že bude jednat v souladu s buddhistickou etikou a pomáhat druhým. Proto je důležité využívat nejrůznější příležitosti k rozvíjení štědrosti. Zásluhy lze však nabýt i rozmanitými praxemi, jako je například říkání manter nebo obcházení buddhistické stúpy.

Hromadění moudrosti (tib. yeshe) není pouze o získávání intelektuálních znalostí. Studium buddhistických učení je zásadní, protože bychom bez něj daleko nedošli. Ztratili bychom se na naší cestě. Nicméně skutečná moudrost se objevuje díky meditaci. Právě taková moudrost nám umožňuje přímo spatřit prázdnou povahu naší mysli.

Zásluhy a moudrost jsou tedy jako dvě křídla, díky kterým můžeme dolétnout až do cílové roviny plného probuzení. Právě proto se je snažíme hromadit v co největší míře.

Vít Kuntoš

Co je Budhistická Stúpa?

Stúpy jsou typickým prvkem buddhistické architektury. Jedná se o stavby se silnou energií, které přináší požehnání všem v jejím okolí. Působí na naši mysl a obrací pozornost k tomu, co přináší rozvoj. Jsou i místem pro praxi. Buddhisté v blízkosti stúpy meditují a dělají přání pro dobro druhých.

Stúpy pochází z Indie a původ těchto staveb sahá až do předbuddhistického období. Tyto stavby odjakživa sloužily jako náhrobní pomník. Na pomník zemřelých se vršily hromady kamení a cihel, které vytvořily tvar mohyly. Po smrti Buddhy a jeho kremaci se rozhořel spor o ostatky mezi několika panovníky. Spor byl vyřešen rozdělením ostatků na osm dílů, nad nimiž byly vystavěny stúpy. Stúpy se poté staly hlavním buddhistickým památníkem s bohatou symbolikou. Dnes je najdeme po celém světě.

Tvar stúpy připomíná tělo Buddhy sedícícího v meditační pozici. Základní tvar tvoří podstavec, kopule a špička. Podstavec a špička jsou obvykle stejné, liší se především prostřední část. Čtvercová základna představuje zkřížené nohy Buddhy. Prostřední část tělo. A kuželovitá špička reprezentuje dokonale rozvinutou mysl.

Podle tvaru a funkce stúpy se můžeme setkat s pěti základními druhy stúp:

  • Stúpa relikvií, která obsahuje pozůstatky Buddhy a jeho žáků.
  • Stúpa objektů, která obsahuje předměty, které patřily Buddhovi či jeho žákům.
  • Pamětní stúpa, která odkazuje na události v životě Buddhy.
  • Symbolická stúpa, která představuje aspekty učení Buddhy.
  • Děkovná stúpa, která slouží k hromadění a věnování zásluh.

V tibetském buddhismu se stúpa nazývá čhörten. V tibetském buddhismu se vyskytuje osm typů stúp, které odkazují k událostem v Buddhově životě:

  • Lotosová stúpa, která připomíná narození Buddhy.
  • Stúpa osvícení, která připomíná Buddhovo dosažení osvícení.
  • Stúpa moudrosti či též stúpa mnoha dveří, která připomíná první učení Buddhy po dosažení osvícení.
  • Stúpa sestoupení z říše bohů, která připomíná návrat Buddhy z říše 33 bohů, kde se nacházela jeho matka. Matka Buddhy zemřela při porodu, a tak to byl způsob, jak se k ní dostat, aby ji mohl učit.
  • Stúpa zázraků, která připomíná zázraky, které Buddha vykonal.
  • Stúpa sjednocení, která připomíná Buddhovo vyřešení roztržky ve společenství praktikujících.
  • Stúpa úplného vítězství, která připomíná Buddhovo prodloužení života o 3 měsíce na žádost jeho studentů.
  • Stúpa paranirvány, která připomíná odchod Buddhy v jeho 80 letech.

Stavba jakékoliv stúpy probíhá přesně podle daných tradic. Musí mít správné vnější rozměry. Dovnitř stúpy se vkládají tisíce požehnaných předmětů. Jedná se o nejrůznější sošky buddhů, texty, ruličky s mantrami, či relikvie Buddhy nebo dalších významných učitelů. Uvnitř se nachází i Strom života, což je dřevěná tyčka pokrytá mantrami a drahokamy. Je umístěna uprostřed stúpy a tvoří její “páteř”. Na závěr příprav stúpy probíhá inaugurace pod vedením lamy.

Stúpy jsou pro buddhisty důležitými objekty. V jejich přítomnosti meditují, dělají poklony a další praxe. Nejčastěji se stúpy obchází a to vždy po směru hodinových ručiček. Během obcházení je možné recitovat mantry či myslet na svá přání. Stúpa by se měla obejít celkem 108x.

STÚPY VE SVĚTĚ A V ČESKU

Nejstarší známá stúpa se nachází v Sánčí v Indii. Jmenuje se Velká stúpa a má v průměru téměř 37 metrů. Původ této stúpy se datuje od 4. století př. n. l. Za nejstarší buddhistickou stúpu se považuje Borobudur v centrální Jávě z 8. až 9. století n. l. Na velké stavbě se prý podílelo 30 000 kameníků a 15 000 nosičů.

V ČR aktuálně existují 3 stúpy. První stúpa se nachází v Těnovicích u Plzně a byla inaugurovaná 14.9.2014. Založena byla Buddhismem diamantové cesty spadající pod tibetskou školu Karma Kagjü. Jen o dva týdny později byla inaugurována stúpa v Liberci založená skupinou Rabten, Centrem pro tibetská studia. V letošním vznikla třetí stúpa u obce Smědeč v jižních Čechách, kterou připravili dzogčhenoví praktikující.

zdroj: budhaweb.cz

Facebook

Pin It on Pinterest

Share This